logonove2-001.jpg

Mrakodrap spasí nás!

Mrakodrap spasí nás! - obrázek

Mrakodrap spasí nás! - obrázek

Josef Čapek
 

 

 

To jest heslo, jež od něko­lika let ovládá určitou obec našich architektů, z níž před třemi lety vyšel následující projev: "Před rokem proběhla našimi novinami zpráva, že bude i v Praze vypsána veřejná soutěž na 10patrovou obchodní budovu v petrské čtvrti. Zpráva byla radostně uvítána všemi pokrokovými architekty i lidmi, kteří si přejí moder­ního rozvoje Prahy. Ale povolení narazilo na vše­mocné byrokratické instituce oficiální (ministerstvo veřejných prací, státní regulační komise, stavební úřad města Prahy) i neoficiální (Klub za Starou Prahu). A přece mrakodrapová stavba - běží zatím jen o 10pa­trovou budovu - by znamenala novou epochu v naší architektuře a v celém našem životě. Námitky, uváděné proti mrakodrapu v Praze, jsou nerozumné a nedají se držeti vzhledem k velkým jeho výhodám praktickým a ekonomickým, jaké přináší.« Dnes je situace o to jiná, že se propagují v Praze hned mrakodrapy dva, jeden v okolí Prašné brány a druhý ve Vodičkově ulici. Tato akce dala asi popud malíři a spisovateli Josefu Čapkovi, kritikovi »Lidových novin«, aby tam článkem »Amerika v periferii« po zásluze reagoval na bezdů­vodné imitování západu v Praze a na ony kruhy, jež se na mrakodrap u nás etablovaly. Josef Čapek píše:


 
Jak známo, toužíme u nás všichni odedávna po Ame­rice, a periferie je něco chudobného. Však také, jsouce chudobní, toužívali jsme vždycky vystěhovati se z této naší chudé periferie blíže k centru, do bohaté Ameriky, abychom tam udělali své štěstí. A protože máme jistou dávku humoru, přitáhli jsme si kus té Ameriky právě do svých předměstských čtvrtí a pionýrských výběžků města, kde první kolonisátoři odvážně vedou svou exi­stenci na nově dobytých terénech polí, brambořišť, sklá­dek neřádu a popele mezi industrií a bídnou přírodou, ve zprahlosti i v blátě, mezi kozami, rozbitými bednami a pahýly stromů, kterým se tu už nechce růst. Zde jsou nějaká dělnická kasárna, nějaký baráček na spad­nutí, stavební místa a první hospoda. Těmto místům tedy často dáno jest jméno Ameriky, Chicaga, Kali­fornie a někdy Transwaalu k pýše i posměchu těch, kdož tudy chodí a zde bytují. Dočetli jsme se i skaut­ských historek, kde Lojza, Pepík a Miroslav, táboříce někde v Posázaví, zovou se Bob, Dick a Joe a v nichž se dokonce i střílelo. Jest však všeliká Amerika, a tak i Praha očekává nyní s napětím a panenským vzruše­ním, kdy že bude v ní postaven první mrakodrap. Dostalo se nám už několikerých ujištění, že to bude brzo, neboť už se na to tvoří americké konsorcium a američtí inženýři a konstruktéři již pracují na plánech prvního pražského mrakodrapu, který nás při­blíží kýžené Americe. Těšení, podle toho, co jsme se na všelikých úvahách, týkajících se těchto radostných příslibů, porůznu dočetli, jest na to veliké. Očekává se, že Praze se tak dostane nového a lepšího rázu a že mrakodrap bude míti náramný vliv na vývoj a rozvoj české architektury, která se dosud z důvodů slabosti stavbou mrakodrapů nezabývala. S pýchou a se zcela nově přiživeným sebevědomím budou Pražáci ukazo­vati venkovským příbuzným pražský mrakodrap. Ne­mám zhola nic proti mrakodrapům a nemyslím, že by mrakodrap třeba šedesátipatrový mohl Praze jakkoliv ublížit. Nemyslím však, že by mrakodrap mohl býti spásou a příkladem české architektury. Postavili jsme v těchto letech tolik špatného právě v malých věcech, že to takovým velikým kusem nemůže býti léčeno. Na­stavěla se na příklad v posledních dobách s přispěním státu spousta zahrádkových kolonií a rodinných domků, které po stránce krásy i praktičnosti nejsou ani dost české ani dost americké. Že jsme se už v této věci obecně nedopracovali dobrého domácího typu a ledakteré jiné věci, to žádný mrakodrap neodčiní a nespraví. Těšiti se za této situace tak ukrutně a s převelikými nadějemi na první pražský mrakodrap, to je právě ta touha peri­ferie po Americe, těch našich Chicag, Amerik a Kali­fornií, ztracených na nejšerednějším obvodu osad a měst, z nichž rovněž je do Ameriky velmi daleko. Ba, věru, že se nám ten mrakodrap zdá už tak důležitým, jako bychom byli nějací Jakuti nebo Čukčové, bydlící v bíd­ných kožených stanech a nemající potuchy a ponětí, jak vyhlíží pořádná stavba. Ba, musí býti u nás tyto jakut­ské pocity velmi silné, když teď jeden malíř, otevíraje v Praze svou výstavu amerických obrazů, uznal za dobré a lákavé říci v reklamním oznámení, že »výstava uka­zuje po prvé v Praze americké město v olejomalbě«. Něco takového jsme my, Jakuti, ovšem dosud neviděli, a naší kultuře to velmi chybělo; nával na výstavu bude asi takhle převeliký, a kdož ví, nebudou-li tam pořá­dány přednášky a výpravy škol i z venkova a nepo­žádá-li si navrch nějaký český malíř o stipendium, aby mohl v Americe malovati americká města a předvésti nám je v Praze aspoň v olejomalbě. Když už o nich nemáme jiného počuchu, postačí prostinké, nevzdělané, nicméně však o to ještě horoucnější touze aspoň vý­stižný olejový obrázek. Zatím je tu ovšem jakýsi stále ještě mladý národ a stát, nějaké ještě nedodělané Česko­slovensko, na kterém je ještě třeba pracovat. A ovšem také Amerika s mrakodrapy. Úlohy i poučení. Ale za­tím, nemáme-li snad ani pořádné přízemky a chceme-li  se tak mermocí cítit Jakuty, nebude pro nás takový americký mrakodrap ničím více, než velmi okouzlujícím velikým slaným rohlíkem pro malého chlapečka. ­


 
- Každý, kdo sleduje naše umělecké poměry, pochopí, jak jest pozoruhodné, že tento ironický šleh přichází právě z této strany.


 
Red.
STYL – časopis pro architekturu a stavbu měst, ročník VII. (XII.), redaktor Dr. Vilém Dvořák, 1926 – 27, str. 159

 

 

04.06.2009 18:22:41
hubertxy
ISSN 1804-929X
Vlastní vyhledávání
Časopis kultury a oddechu
web Tomáše Vícha
Psychotronika a druidismus
Portál o architektuře
Veřejnost, odbornost, komunikace
Umění žít s uměním
Aktuálně ze světa výtvarného umění
Kalendář astronomických snímků dne
Portál italské Mezinárodní Společnosti Biourbanismu - ISB
Poezie
Soukromá škola dramatické tvorby a Metody Jacques Lecoq (Francie)
The California Institute of Earth Art and Architecture
Aktuálně o designu
Anotace různorodé naučné literatury
Architektura země Dogonů
Biotecture, Michael Reynolds
Stránky hledačů poznání
web Igora Chauna
Hanas living factory
Johana Hájková - perokresby
Klub se věnuje ochraně památek  v Praze od r. 1900
web o.s. Za krásnou Olomouc
iniciativa za veřejnou diskusi
deník
literární server
cyklistika, cykloturistika, cestování na kole
Občanské sdružení
Mapa pražských kauz
Zaměřeno na magistrát!
Nový zdroj informací
časopis
blogy na Respektu
Ukrajinský kulturně politický měsíčník s českou mutací
web Stanislava Vašiny
Literární almanach on-line
občanské sdružení
Hmyzáci a jiné šperky z polymeru
TOPlist
free counters
t.vich@seznam.cz, stanislav.vasina@gmail.com
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one