logonove2-001.jpg

Co v článku Tomáše Vícha „Jaká bude mapa Prahy za 10 let“ není

Co v článku Tomáše Vícha „Jaká bude mapa Prahy za 10 let“ není - obrázek

Co v článku Tomáše Vícha „Jaká bude mapa Prahy za 10 let“ není - obrázek

Martin Říha
 

 

V odborném časopise ASB č. 5 se objevil článek Ing. arch. Tomáše Vícha „Jaká bude mapa Prahy za 10 let“, který reaguje na zpracované a veřejně projednané Zásady územního rozvoje hlavního města Prahy. Článek výrazně vybočuje z převážně kritického tónu, který doprovází odezvu veřejnosti a zejména nevládních environmentálních hnutí na veřejné projednání ZÚR. Liší se tím, že ZÚR hl. m. Prahy „podmínečně chválí“. Podmínečně proto, že je chválí jen v případě, že je představitelé města vezmou za své, schválí je a budou je opravdu ve svém dalším rozhodování o budoucnosti města dodržovat, že je nevydají jen jako jakousi „kouřovou clonu“, zakrývající pokračování v dosavadní ne příliš povzbudivé praxi. Chtělo by se říci: „Konečně někdo ocenil přínos nového pojetí „rozvoje“ města jako růst kvality prostředí, nikoliv kvantity, obsažený v ZÚR hl. m. Prahy a principy, na kterých jsou ZÚR založeny“. Jenže to má háček. ZÚR hl. m. Prahy jsou zpracovány týmem pracovníků Útvaru rozvoje hlavního města Prahy podle jejich nejlepšího vědomí a svědomí, ale zda a jak budou ZÚR nakonec projednány, vydány a hlavně skutečně dodržovány v dalším životě města, to je i pro zpracovatelský tým zatím „ve hvězdách“. Osud tohoto díla totiž vůbec není jasný zejména po smršti tisíců kritických připomínek k němu po jeho veřejném projednání, které uplatnily zejména environmentálně zaměřené nevládní organizace. Ty nejen neobjevily v ZÚR hl. m. Prahy architektem Víchem vyzdvihované přednosti, ale „semlely“ v připomínkách k nim všechny výhrady k rozvoji a dosavadnímu managementu vývoje Prahy bez ohledu na účel a cíl ZÚR, jejich měřítko a možnosti řešit aktuální bolesti města podle nového stavebního zákona. Pořizovatel – OÚP MHMP teď bude muset v těch tisících připomínek trpělivě oddělit „zrno od plevele“ – tedy ty z nich, které směřují k věcem řešitelným nástroji územního plánování obecně a na stupni ZÚR kraje zvlášť a na ty, které buď směřují do podrobnosti územního nebo regulačních plánů, do jiných subsystémů veřejné správy, nebo jsou zcela „mimo mísu“. Podle výsledku pak navrhnout Radě a Zastupitelstvu hl. m. Prahy, zda ZÚR vydat tak, jak jsou, nebo je podle relevantních připomínek upravit, nebo zatratit a nechat zpracovat jinak. V tomto procesu a při následném rozhodování volených orgánů města pak hrozí, že se „s vaničkou vylije i dítě“ – že se zatratí právě to přínosné, co ZÚR v předložené podobě k obhajobě veřejných a dlouhodobých zájmů skutečně obsahují a že nabudou vrchu krátkodobé a dílčí zájmy různých lobbystických skupin. Dosavadní praxe uplatňování ÚPD je přece charakteristická tím, že k platnému územnímu plánu z roku 1999 se navrhují, zpracovávají a schvalují pod tlakem majitelů pozemků a staveb, investorů a developerů a za aktivní účasti a tlaků představitelů města každoročně stovky změn, které původní předsevzetí obsažená v platné ÚPD mění a ruší. Za tichého skřípění zubů autorů územního plánu, který se tím mění na nevymahatelný cár papíru; do podoby, za kterou již nemohou svou odborností ani morální integritou ručit.


 
V článku pana architekta Vícha jsou obsaženy i některé výhrady a otázky, na které je slušné v reakci odpovědět. A také je možné upozornit na některé záležitosti, které v kontextu s napsaným v článku chybí, takže nezasvěcený čtenář by mohl být sveden na scestí. Tak v článku je ZÚR vytýkána mnohoznačnost a fakt, že v nich chybí zřetelné regulace a restrikce. Podle mého názoru tomu tak není. Názor autora vyplývá z nepochopení dělby úkolů mezi ZÚR Prahy jako kraje a navazujícího územního plánu Prahy jako obce. Za situace, kdy na stejné správní území Prahy jako kraje i obce musí být podle stavebního zákona vypracovány dvě, měřítkem a podrobností se podstatně lišící územně plánovací dokumentace, je zcela logické, že se Útvar rozvoje hl. m. Prahy u té krajské koncepce zaměřil opravdu na stěžejní zásady rozvoje, na to celoměstsky a regionálně v širším územním kontextu důležité, na verbální vyjádření z toho vyplývajících principů a zásad, ale těžiště funkční i prostorové regulace nadále odkazuje na navazující územní plán, zpracovávaný nad katastrální mapou a tím s regulací identifikovatelnou až po jednotlivé pozemkové parcely. Tak je to přeci míněno i v novém stavebním zákonu. Právě proto se ona krajská kategorie, nahrazující dřívější územní plány velkých územních celků, už nejmenuje „plán“, ale „zásady“. Jejich pořízení a obsah včetně regulativů tedy nutno chápat v kontextu i s dalšími, souběžně zpracovávanými a projednávanými ÚPD a také s dalšími koncepčními rozvojovými dokumenty města, s jejichž obsahem se komplementárně doplňují, a to zejména s aktualizovaným Strategickým plánem hl. m. Prahy, s Územně analytickými podklady hl. m. Prahy, s konceptem nového územního plánu, se schválenou Prognózou, koncepcí a strategií ochrany přírody a krajiny v hl. m. Praze a s připravovaným Management Plánem pro památkovou rezervaci historického jádra hl. m. Prahy. Všechny tyto dokumenty jsou pořizovány a zpracovávány v úzké spolupráci pořizovatelů a zhotovitelů, všechny schvalují orgány města a každý z nich má svou specifickou úlohu pro decizní sféru i ve směru k veřejnosti. Není cílem a ani by nebylo účelné, aby vše bylo řešeno v ZÚR. Z tohoto nepochopení pak vyplývají i některé další výhrady autora, směřující k neřešení konkrétních detailů, jako jsou nereflektování územních potřeb Letních olympijských her, zklidnění jednotlivých náměstí (Václavského, Karlova, Vítězného), neřešení Letenské pláně či umístění Národní knihovny, dostavby Staroměstské radnice, problémy s ochranou památek.
Tak ve vztahu k Letním olympijským hrám autoři ZÚR vycházejí ze zásady, že pokud by se měly vůbec v Praze opravdu uskutečnit, musí pro ně být upravena a využita především stávající sportoviště a další zařízení a jako trvalé stavby nově stavěna jen ta zařízení, pro které bude garantováno i poolympijské smysluplné a ekonomické využití – ostatní nároky řešit prostřednictvím jen dočasných staveb a zařízení, která Prahu trvale nezatíží ani prostorovými, ani jinými neúměrnými nároky. Proto jsou v ZÚR obsaženy jen skrovné plošné rezervy pro nová zařízení pro případné konání LOH, v souladu s proklamovanou úsporností a neokázalostí, slibovanou pořadateli a s principem dlouhodobé udržitelnosti vývoje Prahy, kterou taková mimořádná akce nesmí poškodit. ZÚR zmiňují problematiku památkové péče v Praze jako závažný problém především v souvislosti s výškovou regulací zástavby, ale hlavní těžiště jeho řešení bude v územním plánu a v Management Planu historického jádra města jako památky zapsané na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, případně v dílčích navazujících regulačních plánech. Není také pravda, že ZÚR neberou na vědomí monofunkční sídliště a shluky nových administrativních budov, generujících zbytnou dopravu – princip potřeby přeměny monofunkčních ploch na polyfunkční a potřeby regulace dopravy je v nich zmíněn jako jeden nejvýraznějších nových principů a úkolů nového územního plánu.


 
Zvláštní pozornost věnuje autor problému střetu zájmů dopravy a zdravého životního prostředí, který představuje v ZÚR návrh umístění a provozu nové, tzv. „paralelní“ vzletové a přistávací dráhy na letišti Ruzyně, ve vztahu k obytné a občanské zástavbě v Nebušicích, Suchdole a dalších dotčených částech města. Pomíjí, že letiště Ruzyně existuje od 30. let minulého století, tento záměr na jeho rozšíření je v územně plánovacích dokumentacích hlavního města i středočeského regionu obsažen jako výhled již od konce 60. let minulého století, že do letiště byly v souladu s tím investovány miliardy korun na rozšíření odbavovacích terminálů a že v souladu s tím se mělo vyvíjet i funkční využití přiléhajícího území, záměry obyvatel i investorů. Dnešní stěžovatelé a kritici rozvoje letiště by měli zpytovat především své vlastní svědomí a svůj nedostatek představivosti v minulosti, než kritizovat záměry dopravy na dalším rozvoji letiště. Útvar rozvoje hlavního města Prahy vidí ochranu obyvatel před nepříznivými účinky hluku a emisí z letiště spíše v požadavku na stanovení horní hranice kapacity letiště a ve zpřísňujících se limitech pro hluk emitovaný vlastními vzlétajícími a přistávajícími letouny, než v nereálných požadavcích na nerealizaci dávno naplánovaných akcí, na vystěhování části zdejší zátěže na letiště v Brně, Ostravě či v Karlových Varech nebo dokonce na úplné vymístění letiště. Pokud právě toto má být „lakmusovým papírkem“, jak vážně to Magistrát a Útvar hlavního města Prahy myslí s trvalou udržitelností rozvoje Prahy, je třeba dát na misky vah odpovědnost obou stran sporu a rozhodnout ve volených orgánech, které pro to jsou v demokratických poměrech kompetentní. Respekt k rozhodnutí většiny pak bude lakmusovým papírkem, jak vážně to u nás bereme s demokratickým rozhodováním věcí veřejných v k tomu určených orgánech - autoritách veřejné správy.


 
Bez ohledu na dílčí výhrady k některým kritickým poznámkám článku musím ocenit, že autor vyhmátl přednosti ZÚR na hierarchicky vyšší a pro ZÚR podstatné úrovni a nepřidal se k chóru kritiků, kteří svůj odpor k ZÚR hl. m. Prahy staví na iracionálních a setrvačných předsudcích vůči územnímu plánování a orgánům veřejné správy v Praze za skutečné i domnělé, minulé či současné hříchy i tam, kde nejsou řešitelné nástroji územního plánování. Pro tým zpracovatelů ZÚR i konceptu nového územního plánu je takový zasvěcený, byť ojedinělý hlas, velkým povzbuzením. 

 


 
 
V Praze dne 1. června 2009

11.06.2009 13:41:59
hubertxy
ISSN 1804-929X
Vlastní vyhledávání
Časopis kultury a oddechu
web Tomáše Vícha
Psychotronika a druidismus
Portál o architektuře
Veřejnost, odbornost, komunikace
Umění žít s uměním
Aktuálně ze světa výtvarného umění
Kalendář astronomických snímků dne
Portál italské Mezinárodní Společnosti Biourbanismu - ISB
Poezie
Soukromá škola dramatické tvorby a Metody Jacques Lecoq (Francie)
The California Institute of Earth Art and Architecture
Aktuálně o designu
Anotace různorodé naučné literatury
Architektura země Dogonů
Biotecture, Michael Reynolds
Stránky hledačů poznání
web Igora Chauna
Hanas living factory
Johana Hájková - perokresby
Klub se věnuje ochraně památek  v Praze od r. 1900
web o.s. Za krásnou Olomouc
iniciativa za veřejnou diskusi
deník
literární server
cyklistika, cykloturistika, cestování na kole
Občanské sdružení
Mapa pražských kauz
Zaměřeno na magistrát!
Nový zdroj informací
časopis
blogy na Respektu
Ukrajinský kulturně politický měsíčník s českou mutací
web Stanislava Vašiny
Literární almanach on-line
občanské sdružení
Hmyzáci a jiné šperky z polymeru
TOPlist
free counters
t.vich@seznam.cz, stanislav.vasina@gmail.com
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one