logonove2-001.jpg

Co s Národní knihovnou?

Co s Národní knihovnou? - obrázek

Co s Národní knihovnou? - obrázek

Rozhovor Martin Horáček - Tomáš Vích

 

 

 

T.:   Martine, rád bych se tě zeptal jako tradičně založeného kunsthistorika, co ti přijde první na mysl, když se řekne soutěž na stavbu Národní knihovny v Praze na Letné?


 
M.:   Co mi přijde první na mysl? „Všechno špatně!“ Nezajištěný pozemek, slíbená a posléze odmítnutá politická podpora ze strany pražského primátora, vítěz (a současně otevřeně protěžovaný účastník) si v poločase upraví pravidla, podivné plány na využití uvolněného Klementina, dětinská kampaň milovníků modernistické architektury, neadekvátní dodatečná politizace tématu (prezident coby odpůrce a předseda ČSSD coby příznivce vítězného návrhu) … Ukázalo se, jak daleko mají místní poměry k tomu, co bychom si představovali jako „normální“ nebo „korektní“ … Nebo to vidíš jinak?


 
T.:   He, no pěkně jsi ten „bordel“ shrnul na hromádku. Mi napadá, že jsme si zvolili na rozhovor celkem kanalizační téma. Taky si ještě přisadím – nepřipravenost územního plánu, o existenci nějaké urbanistické studie ani nemluvě. Nulová odborná diskuze před vypsáním soutěže a protikampaň uražených architektů z krabicového křídla neomodernistů. Snad už je to všechno.
Měla ta zbabraná soutěž myslíš i nějaký pozitivní význam, krom tedy toho, že se dva roky kypřila v médiích diskuze na téma architektury a stavby města? Někdo tě příjemně překvapil?


 
M.:   Jak tak vzpomínám, nepřekvapil mě příjemně nikdo. Snad jen na chvilku českobudějovická radnice, která nabídla Kaplickému ideální zakázku na koncertní síň … Chvíli jsem věřil, že by to mohlo dopadnout dobře a že by si Mistr (bez ironie) v Česku konečně vysekl nějakou tu bublinu … a zrovna tam, kde by to mohlo opravdu spustit „Bilbao efekt“ – který Praha nepotřebuje, kdežto krajským městům velikosti Budějovic, domnívám se, by hodně pomohl. Vypadá to, že celý ten humbuk byl k ničemu, jenom se prošustrovaly peníze … daňových poplatníků, řečeno populisticky, leč pravdivě. Je nicméně zajímavé, že politikové v západní Evropě i v tzv. třetím světě si rádi exkluzivní architekturou vylepšují image (nová muzea, mrakodrapy), kdežto u nás zájem p. Paroubka či Béma rychle opadl. O regionech nemluvě, například v Olomouci se chválí novostavby ne podle toho, jak vypadají a fungují, ale kolik stály (rozuměj: kolik magistrát utratil ze společné kasy na svou vlastní propagaci). Čím to, že Sarkozy má Nouvela, Blair měl Rogerse (a Havel Šípka!), kdežto Klaus spoléhá spíš na Lucku Bílou a Paroubek na Katku Brožovou?


 
T.:   Ano, pan inženýr profesor se předvedl … Praha, pravda, je pěkná sama o sobě, ale moji známí z ciziny, když sem přijedou, tak krom té středověké části oceňují hlavně přirozenost a mnohovrstevnost Prahy, nezávisle na sobě opakují, že je tu „good mixture“ a dobře svobodně se jim tu dýchá. Je fakt že New York, ale i řada vybombardovaných evropských měst, ve srovnání s Prahou, jsou prakticky monokulturou s nelidským měřítkem.


Mně, když si to tak zpětně promítám, asi nejvíc příjemně překvapil uměřený a věcný přístup Klubu Za starou Prahu. Nevím jestli to nebyla jen strategie - ?, že se klub nechtěl míchat do války mezi hranatým a kulatým modernismem a do politické přestřelky ODS, Zelených a pak i ČSSD, ale vlastně pro mne vyšel paradoxně z toho povyku Klub jako vítěz.
Druhé zadostiučinění jsem získal, že se potvrdila moje slova z doby před vypsáním soutěže, kdy jsem se pozastavoval nad správností zastavění pro mne jasně parkové letenské parcely.
A třetí klad jsem viděl v tom, že existuje velká, snad 50% skupina populace, která byla nové architektuře nakloněná, to je vlastně i výzva do budoucna.
A odnesl jsem si i důležité městotvorné potvrzení, že urbanismus je nadřazený architektuře. Že sebelepší architektura popírající kontext je v konečném důsledku chybou.


 
M.:   Domnívám se, že ono obvyklé vyzdvihování „mnohovrstevnosti“ Prahy (obhajující následně nové zásahy) nás dosti klame – zaměňuje se totiž pars pro toto, část za celek, (historické) centrum Prahy za Prahu celou. Je mnohovrstevnaté Jižní Město? Stodůlky? Černý Most? Vodíš na taková místa své zahraniční kamarády? Pražská památková rezervace zabírá 4 procenta z celkové úřední rozlohy hlavního města. Ta snaha architektů vecpat se s novostavbou do centra nebo do jeho blízkosti je jistě daná právě kvalitou tohoto prostředí (které druhotně „pomůže“ i mizerné novostavbě), ale z urbanistického či architektonického hlediska mnohem potřebnější jsou (hodnotné) intervence mimo PPR. Jde o to, co vlastně rozumíme pod pojmem rezervace.
Co se týče Klubu Za starou Prahu, v současnosti se v přístupu k nové architektuře Klub jakoby vrací ke svým počátkům, kdy se tu významně prosazovali nehistorizující architekti typu Gočára, umírnění avantgardisté, dejme tomu. Vlivné osoby v současném vedení Klubu podporují právě takový typ novostaveb, a to i v exponovaných historických lokalitách. Podezřívat dnešní Klub jako celek z památkářského konzervatismu, nebo dokonce fundamentalismu, nelze.


 
T.:   To jsem rád, že mi ten dojem z Klubu Za starou Prahu potvrzuješ. Máš pravdu, jsem měl říci mnohovrstevnost vnitřní Prahy. Tedy i se čtvrtěmi z 19. a 1. poloviny 20. století. Poválečná sídliště jsou nejen z estetického, ale hlavně z urbanistického hlediska velikým problémem. Tím, že tam nejsou žádné pracovní příležitosti, tak parazitují na bohatě strukturované vnitřní Praze, nebo, a to je ještě horší, dávají vzniknout obřím administrativním komplexům a nákupním centrům, které mají ty samé neduhy monofunkčních zón. Bytová družstva v současné době paneláky zateplují a mění okna a stoupačky, ale o změně funkční struktury nepadne ani slovo. To je ale na samostatné téma. Vraťme se ke knihovně: co s ní? Je řešením postavit depozitář mimo centrum a Klementinum ponechat pro nejčastěji používané tituly? Neomezuje se tím přeci jen trochu přístup k informacím?


 
M.:   Primární je otázka – opravdu se knihy nevlezou do Klementina, i když se vystěhuje Technická knihovna? Pokud vlezou, není důvod k novostavbě. Pokud ne, stálo by za to poučit se v cizině a zároveň zvážit, kdo do knihovny bude nejčastěji chodit, tzn. aby nebyla daleko od vysokých škol. Hodně vhodných pozemků v centru nebo jeho širším okruhu město ztratilo: josefská kasárna (OC Palladium), Vítězné náměstí v Dejvicích, Smíchov, zanikající nákladová nádraží … Jedna budova pro výpůjčky i depozitáře je pochopitelně ideální, už kvůli knihám, aby se nemusely převážet. Nicméně parky a souvislé zelené plochy, včetně Letné, by měly být tabu.
 


Strakova akademie

T.:   Ano, zejména josefská kasárna, to byla velká prohra. Věřím, že ohledně Vítězného náměstí ještě nepadlo poslední slovo, jsou zde sice technické školy a nová Státní technická knihovna je zde zrovna postavena, ale toto místo má určitě lepší přístupové podmínky z centra než Pankrác nebo dokonce Prosek - umisťovat tam Národní knihovnu, to mi přijde jako úplný úlet. Podle studentských prací na AVU u Emila Přikryla je v Klementinu kapacita na cca 5 miliónů svazků, tedy asi polovinu toho, co měla pojmout nová knihovna. Na určitou dobu to, nevím, asi postačí, ale je otázkou, zda je ideální mít v barokních prostorách regály, kam mohou jen zaměstnanci? Líbila se mi varianta soustředit do Klementina jednotlivé fakulty Univerzity Karlovy roztroušené dnes po městě a i vlastní univerzitní knihovnu. To mi přišlo skvělé. Jak se tak o tom „kam s ní“ dlouho diskutuje, utvrzuji se v jedné zcela jednoduché a logické variantě. Na druhou stranu mi všichni říkají, že to je utopie:
Národní knihovna by totiž byla nejlepší a nejblíže školám na Praze 1, kdyby byla ve Strakově akademii namísto Vlády. Depozitáře by mohly být pěkně v bezpečí ve sklepech pod bývalým Stalinem s přímou vazbou na Strakovku. Byla tu původně jezuitská zahrada, stavba vlastní Strakovy akademie je až z r. 1896. Za 1. světové války zde byla zřízena nemocnice, za 2. sv. války tu byla 2 roky protektorátní vláda a od 1942 Říšský soud. Tradice nic moc… Přitom Vláda by měla dle mého sídlit na Hradě spolu s prezidentem, jak náleží, a všichni ti hradní nájemci by mohli zaplnit uvolněné prostory po univerzitních studentech soustředěných nově do Klementina, jak už bylo řečeno. Kruh se tím uzavírá a celá tato rošáda by i s vybudováním klimatizovaných depozitářů v Letné, dle mého odhadu, byla levnější než stavba nové budovy. Je to tedy práce více pro manažery než pro architekty, ale všechny zúčastněné instituce – Vláda, Univerzita, Knihovna – si tím jen polepší. Co myslíš?



M.:   Kulový blesk jako řešení? Proč ne! Vleze se vláda na Hrad? Jsou ve Strakovce dostatečně velké prostory pro studovny? Nebo by šlo spíš o studovny – pokojíčky? Upřímně, moc nechápu oddělení Technické knihovny a Národní knihovny. Ale to teď nespravíme. S ohledem na to, jak vypadaly návrhy na Národní knihovnu, by mě ani nemrzelo, že architekti nedostanou příležitost k velké zakázce na novostavbu … Možná by z depozitářů pod Stalinem mohly vykukovat nějaké prvky (skulpturální?) signalizující, že se uvnitř kopce cosi děje … Nakonec by to mohla být ještě větší avantgarda, než ta Kaplického bublina, a snad i lepší, když by se udrželo měřítko …


 
T.:   Hele, Martine, to jsi první, kdo nemá z té akce kulový blesk děs v očích, to děkuji vřele za pochopení! Prvky by určitě vykukovat mohly, to je jasný, nebo i „vkukovat“ – takové světlíky jako studnice poznání by taky mohly mít své kouzlo. Strakova akademie je rozlohou zhruba 20% Hradu, jak je vidět z mapky, a původně to byla školní budova, tak věřím, že by se sem studovny pohodlně vešly.
 Myslím, že jsou na novostavby i další příležitosti, jen by se museli politici takříkajíc odhodlat a vzít architekturu třeba i jako předvolební téma. Nejen Praha, ale všechna krajská města by měla podle mne mít vlastní politiku architektury. Já znám Prahu, tak tady bych ocenil v první řadě dostavbu Staroměstské radnice, dále pak koncertní síň, národní stadión, archeologické muzeum, nové parky…  ono by se toho našlo…

 


 
 
11.června 2009

 

 

 

11.06.2009 17:10:28
hubertxy
ISSN 1804-929X
Vlastní vyhledávání
Časopis kultury a oddechu
web Tomáše Vícha
Psychotronika a druidismus
Portál o architektuře
Veřejnost, odbornost, komunikace
Umění žít s uměním
Aktuálně ze světa výtvarného umění
Kalendář astronomických snímků dne
Portál italské Mezinárodní Společnosti Biourbanismu - ISB
Poezie
Soukromá škola dramatické tvorby a Metody Jacques Lecoq (Francie)
The California Institute of Earth Art and Architecture
Aktuálně o designu
Anotace různorodé naučné literatury
Architektura země Dogonů
Biotecture, Michael Reynolds
Stránky hledačů poznání
web Igora Chauna
Hanas living factory
Johana Hájková - perokresby
Klub se věnuje ochraně památek  v Praze od r. 1900
web o.s. Za krásnou Olomouc
iniciativa za veřejnou diskusi
deník
literární server
cyklistika, cykloturistika, cestování na kole
Občanské sdružení
Mapa pražských kauz
Zaměřeno na magistrát!
Nový zdroj informací
časopis
blogy na Respektu
Ukrajinský kulturně politický měsíčník s českou mutací
web Stanislava Vašiny
Literární almanach on-line
občanské sdružení
Hmyzáci a jiné šperky z polymeru
TOPlist
free counters
t.vich@seznam.cz, stanislav.vasina@gmail.com
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one