Tři krize k dobru

Eště, že ta krize přišla včas.

Pamatuju si nástup krize v Thajsku. Ve městě stojí torza mrakodrapů. Dráty čouhaj z betonu a ve větru o sebe narážej plechy.

Starý jeřáb smutně spí u budovy, kde najednou odešli všichni a už nikdy nikdo nepřišel.

Pomníky krize.

Život pod pomníkama ale jede dál.

Sloni chodí do hospod, mají řídké vlasy, a lidi se baví a jedí pečený červy, žáby a šváby. Bude se mi možná hodit tahle zkušenost, až dojdou v Česku rohlíky.

Pomodlíme s k smaragdovému Budhovi...jsme přece mystičtí Čechové.

A všechno bude dobrý, jako v Thajsku.

Hlavně ty ceny látek...

Další krize mě zastihla v Argentině.

Argentinci si mysleli, že jsou neporazitelní nejen ve fotbale.

Když ze dne na den přišli o peníze, všichni ostatní na jihoamerickým kontinentu se těm teploušům smáli.

Líbaj se tam i chlapi v kanclu - ta krize je pohltila, protože se na ně rozzlobil Bůh...ta jejich promiskuita a doktor Guevarra.

To maj za trest!

Malvíny jsou naše!

Boží ruka Diega Maradony kyne zástupům...

Je léto 2007 a chodníky jsou čisté. V galeriích je chladno a v obrovských parcích hrají dědečkové šachy.

Ceny vína jsou vlídné.

Miluješ Argentinu?

Miluju tebe.

Moje poslední krize mě zastihla v Andalusii.

"Pobřeží je spálený, žádný ryby. EU zakázala rybařit u marockýho pobřeží...všichni rybáři přišli o práci...i děti přišly o práci."

"Ale eště, že ta krize přišla...chtěli tady celý pobřeží zastavět hotelama a golfovejma hřištěma. Chtěli to tady pod Cadizem zkurvit, jako na středomořským pobřeží Španělska."

"Jsou v prdeli...soudruzi investoři...došly jim prachy."

Miluju Andalusii.

Ta krize přišla včas.

Moje třetí krize zachránila kus pobřeží a doufám, že už to tak zůstane.

Na obzoru snad není žádný oživení.

Možná by se při nástupu recese (z latinského recessio=ústup) mohly všechny hrůzy, jako například lyžařské vleky na teplých loukách, sedmihvězdičkové hotely ve tvaru hradu a zámku, gigantická hotelová města většinu roku mrtvá, sklady věcí větší než město, tunely větší než město, lanové lyžařské dráhy v pralesích, jezera vystavená na vršcích kopců... třeba by se mohly tyhle věci zase rozebírat, demontovat a vyhazovat....ustupovat.

Tím úsilím by se po mnoha desetiletích zase nastartoval ten slavnej růst HDP & DPH.

A mohlo by se  začít od nuly, jak se říká ve firmě - green field.

Zdroj: Ivan Derer