logonove2-001.jpg

4. Poznání – epistemologie

4. Poznání – epistemologie - obrázek

4. Poznání – epistemologie - obrázek

úryvek z knihy Mysl a příroda - Nezbytná jednota, Gregory Bateson
 


Tato kniha je vystavěna na názoru, že jsme součástí světa živých bytostí. Za motto první kapitoly jsem zvolil pasáž z Augustina, jasně vyjadřující jeho epistemologii. Dnes takový výrok vyvolává nostalgii. Většina z nás ztratila smysl pro jednotu lidstva s biosférou, která by nás všechny zavazovala a ujišťovala o existenci krásy. Většina z nás už nevěří, že nehledě na drobné výkyvy v rámci naší omezené zkušenosti, širší celek je prvotně krásný. Ztratili jsme jádro křesťanství. Ztratili jsme Šivu, hinduistického tanečníka, jehož tanec je na všední úrovni zároveň tvorbou i destrukcí, jako celek je však krásou. Ztratili jsme Abraxa gnostiků, strašlivého i krásného boha dne a noci. Ztratili jsme totemismus, smysl pro souvislost mezi uspořádáním lidské společnosti a světem zvířat a rostlin. Ztratili jsme i umírajícího Boha.


Začínáme si pohrávat s ekologickými představami. Ačkoli je vzápětí banalizujeme
hospodářskými a politickými hledisky, přece jen ještě dřímá v lidském srdci snaha sjednotit a tudíž posvětit celý svět přírody, jehož jsme součástí.


Všimněme si nicméně, že ve světě byly a dosud jsou nejrůznější druhy epistemologií, shodující se v důraze na konečnou jednotu a snad i na to, že tato jednota je estetická. Dává nám to naději, že jakkoli je velká autorita kvantitativní vědy, nedokáže popřít konečnou jednotící krásu. Jsem přesvědčen, že naše ztráta smyslu pro estetickou jednotu byla prostě epistemologickou chybou. Domnívám se, že jde o přehmat mnohem závažnější než všechny ty drobné omyly starších epistemologií, které se shodovaly na existenci oné základní jednoty.


Část příběhu o tom, jak jsme ztratili smysl pro jednotu, krásně vylíčil A. O. Lovejoy v knize Velký řetězec bytí (Great Chain of Being),6 od klasické řecké filozofie po Kanta a počátky německého idealismu 18. století. Je to příběh o myšlence, že svět je/byl odnepaměti vytvářen podle zákona deduktivní logiky. Tatáž myšlenka je patrná i v úryvku z Boží obce. Na vrcholku deduktivního řetězce stojí Nejvyšší Mysl, Logos. Pod ní jsou andělé, pak lidé, opice, a tak dál, až k rostlinám a nerostům. Vše je seřazeno podle deduktivního řádu na základě premisy, která je předobrazem druhého termodynamického zákona: "dokonalejší" nemůže nikdy vzniknout z "méně dokonalého".


Tento velký řetězec bytí obrátil jako první v dějinách biologie J.-B. Lamarck. Svým tvrzením, že mysl je obsažena ve všech živých bytostech a může řídit jeho proměnlivost, se vyhnul popření předpokladu, že dokonalé musí vždy předcházet nedokonalému. Vytvořil teorii "transformismu" (později označenou jako evoluce), která začíná prvoky a postupuje vzhůru k člověku.


Přesto lamarckovská biosféra zůstala řetězcem. Epistemologická jednota byla zachována i přes to, že důraz byl přesunut z transcendentního Logu na imanentní mysl.


V následujících padesáti letech došlo k bouřlivému rozmachu průmyslové revoluce. Technologie zvítězila nad Myslí. Kulturně přiměřenější epistemologie Darwinova O původu druhů (1859) byla pokusem vyloučit mysl jako vysvětlující princip. Byl to boj s větrnými mlýny.

Byly vzneseny námitky daleko závažnější než křik fundamentalistů. Samuel Butler, nejobratnější Darwinův kritik, považoval popření mysli jako vysvětlujícího principu za nepřijatelné a pokusil se vrátit evoluční teorii zpět k Lamarckovi. To se ovšem nemohlo zdařit vzhledem k předpokladu "dědičnosti získaných vlastností", kterou sdílel i Darwin. Tato hypotéza - že reakce organismu na okolí mohou ovlivnit dědičné vlohy potomků - byla mylná.


Ukáži, že šlo o omyl specificky epistemologický, spočívající v záměně logických typů, a předložím definici mysli, jež je zcela odlišná od mlhavých pojetí Darwina i Lamarcka. Konkrétně budu předpokládat, že myšlení se podobá evoluci, jelikož i ono je procesem stochastickým (viz Glosář).


Hierarchická struktura myšlení, kterou Bertrand Russell nazýval teorií logických typů, nahradí v této knize hierarchickou strukturu Velkého řetězce bytí. Pokusím se také o takové vyjádření posvátné jednoty biosféry, v němž by bylo méně epistemologických omylů než ve verzích, které v minulosti nabízela nejrůznější náboženství. Důležité je, že tato epistemologie byla, ať už je to dobře nebo ne, explicitní. Pak bude možná i stejně explicitní kritika.


Takže bezprostředním záměrem této knihy je vytvořit obraz toho, jak je svět propojen po mentální stránce. Jak jsou propojeny myšlenky, informace, stupně logické a pragmatické bezrozpornosti? V jakém vztahu je logika tradiční způsob řetězení myšlenek - k vnějšímu světu věcí a bytostí, částí a celků? Probíhají myšlenky skutečně v řetězcích nebo jim byla tato lineární posloupnost uměle vnucena vědci a filozofy? Jak se má svět logiky, vyhýbající se "důkazům kruhem", ke světu, v němž je kruhové řetězení příčinnosti spíše pravidlem než výjimkou?
Máme tedy za úkol prozkoumat a popsat rozsáhlou síť nebo matrici spletenou z materiálu informací a abstraktních tautologií, z premis a exemplifikací.


K popisu takového spletence však dodnes schází nějaký obecný postup. Nevíme ani, odkud začít.


Před padesáti lety bychom za nejlepší řešení považovali metody buď logické, nebo kvantitativní, či obojí. Brzy zjistíme, co by měl vědět každý školák, totiž že logika není schopna myslet rekurzivně (tj. v sylogismech kruhem), aniž by se zapletla do paradoxů, a že komplexní komunikační systémy nejsou založeny na kvantitativních veličinách.


Jinými slovy, ukazuje se, že logika a kvantita nejsou těmi správnými prostředky k popisu organismů, jejich interakcí a vnitřního uspořádání. Proč jsou tyto postupy nevhodné, osvětlím v pravý čas, pro tuto chvíli nechť čtenář považuje za pravdivé tvrzení, že zatím (v roce 1979) neexistuje žádný obecně přijímaný způsob, jak vysvětlit nebo dokonce jen popsat fenomén biologického uspořádání organismů a mezilidských vztahů.


John von Neumann si před třiceti lety ve své Teorii her posteskl, že behaviorální vědy nemají k díspozici žádný zjednodušený model, který by posloužil biologii a psychiatrii tak, jako fyzice posloužila newtonovská částice.

Existuje však určitý počet roztroušených útržků moudrosti, které poslouží účelu této knihy. Budu tedy, jako Jeníček a Mařenka, trousit tyto drob ty jeden za druhým a označovat cestu, která nás má dovést k seznamu základních kritérií mentálních pochodů.


V následující, druhé kapitole "Každý školák to ví" shromáždím pro čtenáře několik příkladů takových základních nezbytných pravd - nezbytných proto, aby se vůbec školák naučil myslet, a také proto, že biologický svět se podle mého těmito jednoduchými zásadami řídí.
Podobně budu postupovat i ve třetí kapitole, ale pozornost čtenáře obrátím k případům, kdy sloučením dvou nebo více zdrojů informace vznikne informace nová, odlišná od obsahu původních zdrojů.


V současné době neexistuje žádná vědní disciplína, která by se zabývala kombinováním informací různého druhu. Předvedu, že evoluční proces nutně těží z dvojitého informačního výtěžku takových kombinací. Každý vývojový stupeň představuje informační přírůstek k již existujícímu systému. Proto všechny kombinace, harmonie a nesoulady mezi následnými vrstvami informací budou představovat problémy pro přežití a určovat směr mnohých změn.
Čtvrtá kapitola, "Kritéria mysli", pojednává o těch rysech, které se zřejmě v naší pozemské biosféře vyskytují vždy pospolu, aby vytvořily mysl. Zbytek knihy se podrobněji soustředí na otázky biologické evoluce.


Naší základní tezí bude, že je možné a užitečné přemýšlet o nesčetných otázkách řádu a neuspořádanosti v biologickém světě a že dnes máme k dispozici úctyhodné množství myšlenkových nástrojů, které nepoužíváme zčásti proto, že - ať už jako učitelé nebo jako žáci - o mnoha dnes již běžně dostupných vhledech nemáme ani tušení, a částečně proto, že si nejsme ochotni připustit důsledky pohlédnutí lidským dilematům tváří v tvář.

 

22.08.2009 16:33:14
hubertxy
ISSN 1804-929X
Vlastní vyhledávání
Časopis kultury a oddechu
web Tomáše Vícha
Psychotronika a druidismus
Portál o architektuře
Veřejnost, odbornost, komunikace
Umění žít s uměním
Aktuálně ze světa výtvarného umění
Kalendář astronomických snímků dne
Portál italské Mezinárodní Společnosti Biourbanismu - ISB
Poezie
Soukromá škola dramatické tvorby a Metody Jacques Lecoq (Francie)
The California Institute of Earth Art and Architecture
Aktuálně o designu
Anotace různorodé naučné literatury
Architektura země Dogonů
Biotecture, Michael Reynolds
Stránky hledačů poznání
web Igora Chauna
Hanas living factory
Johana Hájková - perokresby
Klub se věnuje ochraně památek  v Praze od r. 1900
web o.s. Za krásnou Olomouc
iniciativa za veřejnou diskusi
deník
literární server
cyklistika, cykloturistika, cestování na kole
Občanské sdružení
Mapa pražských kauz
Zaměřeno na magistrát!
Nový zdroj informací
časopis
blogy na Respektu
Ukrajinský kulturně politický měsíčník s českou mutací
web Stanislava Vašiny
Literární almanach on-line
občanské sdružení
Hmyzáci a jiné šperky z polymeru
TOPlist
free counters
t.vich@seznam.cz, stanislav.vasina@gmail.com
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one