logonove2-001.jpg

Tenkrát na Východě

Tenkrát na Východě - obrázek

Tenkrát na Východě - obrázek

Ivan Derer

 

 

 

 
Eyla zaparkovala svoje vznášedlo u druhýho patra. Škola byla trochu výš, než ostatní budovy, takže byl krásně vidět východ slunce. Stříbro se srazilo s temnotou vesmíru a na krátkej okamžik to vypadalo, že se kov po tim tlakem taví. Přemýšlela, proč jim včera dal profesor tak divnej úkol. Sestoupit dolů a hluboko pod zemí hledat stovky let starý záznamy na dobových magnetických nosičích. Ty záznamy se dochovaly, i přes to všechno... Jejich hodiny politologie byla většinou nuda. Už nebylo co říct, vše bylo dovedený do dokonalosti. Politika lidí nezajímala, protože všechno běželo normálně. Nebylo prostě už nutný se tím trápit.


Ale tohle ji zaujalo. Dobové texty z roku 2010. Vzala skafandr a přistála v místech, kde kdysi sídlil kmen Čechů. Nevěděla, proč si pro ni profesor vybral zrovna tenhle kmen.

Nezdržovala se moc prohlídkou spáleniště, nasedla do grounderu a vydala se směrem k centru vesnice.

Budovu našla bez větších potíží. Byl to jeden z mála zajímavých domů ve vsi, trochu podobný těm, jaké se dnes běžně staví. Od chvíle, kdy lidi zkrotili gravitaci a přesunuli se nad mraky...

Dívala se chvíli zezhora na trosky osídlení. Na ztuhlou řeku. Potom sestoupila do podzemí a jelikož měla přesný data, netrvalo ji dlouho to médium najít.

Cestou domů přemýšlela o minulosti. Zdálo se jí, že to musela být velmi složitá doba.

"Pane profesore, tady se píše, že v roce 2010 začalo to, čemu se v novověké historii říká konec politických stran...co to bylo politické strany?"

"Byla to menšinová společenství lidí stejného názoru na různé věci..."

" A...?"

"Politické strany v podstatě diktovaly všem ostatním lidem, jak mají myslet."

Třída zahučela překvapením.

"Bylo to tak. Volby neprobíhaly tak, jako dnes, kdy jsou k ovlivňování životů ostatních lidí voleni jednotlivci, jejichž jediný zájem je pracovat pro všechny ostatní."

" A jak to mohlo fungovat?"

"Fungovalo to, ale v určitém momentu už to nešlo dál. Lidé to začali cítit. Lidé nakonec pochopili, že univerzální kvality člověka se v prostředí politických stran nerozvíjí, ale naopak odumírají. Dal jsem vám ten úkol, abyste mi řekli, kdy jednotlivé kmeny od systému politických stran ustoupily. Safir?"

"První byly takzvané Spojené státy americké. Je to zhruba oblast dnešního Západního teritoria. Našla jsem původní texty z roku 2034. Ke zrušení politických stran došlo v roce 2059."

"Výborně. Ametys?"

"Nuda, přistál jsem na náměstí, našel jsem tam sarkofág s mrtvolou domorodce, co vypadal jak živej, ale záznamy žádný."

"Topas?"

"Já přistál někde, kde fakt nebylo nic vidět. Pořád tam něco hořelo. Jediný záznamy, který jsem našel, byly , že existuje jenom jedna, nějaká...počkejte...konistická, myslim.., strana. Tam to vypadalo, že to měli hodně jednoduchý. Myslim jako ten přechod."

Profesor se usmál.

"Eyla?"

"Našla jsem záznamy z roku 2010. Lidé už v té době o tomhle psali, ale trvalo jim to strašně dlouho. Jakoby jedna část společnosti neustále lpěla na tom, aby je ovládali stranické produkty. Ke zrušení politických stran došlo v roce 2067, tak jako u většiny evropských kmenů."

"Výborně. Co mi tedy můžete říct o tomto stranickém období lidských dějin?"

Eyla přemýšlela. S překvapením si uvědomila, že ji rudne tvář. Věděla, že to znamená, že se ji zapíná oblast mozku, která běžné zůstává nečinná. Představila si to.

"Pane profesore, myslím si, že ta doba musela být nepředstavitelně krutá."

 

 

 

 

 

 

Dnes budou na moje otázky odpovídat 

 

Gabriela Žitníková (8. místo - KDU-ČSL, Moravskoslezský kraj) a Martin Bartoš (3.místo - Suverenita, Středočeský kraj).

 

Chtěl bych dodat, že jde čistě o mojí aktivitu, se kterou má tato dáma a tento pán společné pouze to, že odpověděli na moje otázky. Chtěl bych jim tímto za to poděkovat. Na druhou stranu, názory zde prezentované se nemusí slučovat s těmi mými.

 

Pořadí odpovídajících je dáno číslem, které bylo straně přiřazeno pro volby.

 

 

 

Ivan Derer: Proč jste se rozhodl/a kandidovat do parlamentu? A proč zrovna za tuto stranu?

 

Gabriela Žitníková:

Byla jsem oslovena samotnou KDU-ČSL, politika této strany je mi blízká, od roku 2004 jsem člen KDU-ČSL.

 

Martin Bartoš:

Nestačí mi být nespokojen a když chci něco změnit, tak musím začít u sebe. Jsem na středočeské kandidátce Suverenity - bloku Jany Bobošíkové. Na našich kandidátkách jsou zástupci více než dvaceti neparlamentních politických stran. Mým cílem je právě sjednocení neparlamentních sil a výměna současné politické garnitury.

 

 

 

Ivan Derer: Jaký je Vás názor na klimatické změny, jejich vliv na život? Myslíte si, že je důležité používat ve stále větší míře obnovitelné zdroje energie? Považujete limity(těžba, emise...) stanovené Ministersvem životního prostředí, omezující podnikatelské aktivity firem, za přínosné, nebo za byrokracii, omezující přirozený růst ?


Gabriela Žitníková:

Jelikož žiji na vesnici, kterou v roce 1997 a 2009 postihly povodně a v těchto dnech povodně opět hrozí, uvědomuji si čím dál více problémy spojené s klimatickými změnami. Můj styl života ( společně s manželem ) je přímo závislý na přírodě a klimatických podmínkách, jsme zemědělci a tento problém se nás přímo dotýká, proto jakékoliv opatření v této oblasti směřující k zmírnění následků klimatických změn budu podporovat a to aktivně. Limity těžby je pro mě oblast vzdálená, musela bych se s touto problematikou blíže seznámit, aleobnovitelné zdroje energie jsou jistě jednou z možnách cest do budoucna. Za přínosné považuji také učit lidi šetřit energií, což se málo zmiňuje, zdá se mi, že energií a to v jakékoliv podobě hodně plýtváme...

 

Martin Bartoš:

Klimatické změny byly a budou. Myslím, že by se jim člověk měl spíše přizpůsobovat, než se je snažit přehnaně ovlivňovat. Poručíme větru dešti už tady jednou bylo. Využití obnovitelných zdrojů je určitě dobrou cestou. Ovšem nesmí se to zvrhnout v nekontrolovatelný byznys, tak jako se to u nás stalo s fotovoltaickými elektrárnami.

 

 


Ivan Derer: Jaký máte názor na integraci Romů do společnosti? Vnímáte to jako problém?

 

Gabriela Žitníková:

V době studií jsem pracovala jako dobrovolník v rómské komunitě, sníž po ukončení kněžského semináře začal aktivně pracovat o.Jiří Rous ( z farnosti Brno- Zábrdovice). Mezi lidmi z této komunity mám dodnes spoustu přátel a prožila jsem zde velice hezké chvíle. Přesto rómská otázka je velmi komplikovaný problém, který je možno řešit pouze ochotou z obou stran. Násilná integrace není cesta ani pro jednu z dotčených skupin a více škodí než prospívá.

 

Martin Bartoš:

Integrovat se dá někdo, kdo o to má zájem. A je úplně jedno zda je to Rom nebo kdokoliv jiný. Jsou tady nastavena určitá pravidla, která se mají dodržovat. Pokud někdo nechce, tak je snaha o integraci zbytečná. Co se dá dělat? Systémem sociálních dávek navázaných na splnění určitých podmínek jako je docházka dětí do škol, udržování pořádku, apod. motivovat tyto skupiny ke změně chování.

 

 


Ivan Derer: Má podle Vás nějaký význam Ústav pro studium totalitních režimů? Proč?

 

Gabriela Žitníková:

Má !!! Je důležité připomínat si, co byla TOTALITA.  Na to, co se dělo, zapomínají i samotní pamětníci, kteří dnes mnohdy s nostalgií vzpomínají na dobu před rokem 1989. I v retro seriálech často vidíme nános patosu, který této době nepřísluší... Mnoho lidí trpělo, byli vykořeněni ze svých domovů, mě osobně velmi zasáhl smutný osud dr.Milady Horákové a "znásilnění" naší země v roce 1968. Je potřeba lidem připomínat skutečnost bez příkras!!

 

Martin Bartoš:

Význam určitě má. Kdo nezná svou minulost, je odsouzen k tomu zažít si ji znovu. Denně jezdím kolem památníku Vojna, bývalé komunistického lágru, kde zahynulo mnoho odpůrců komunistického režimu a vždycky si řikám, že udělám vše pro to, aby v našem parlamentu nebyla strana, která má v názvu komunistická.

 

 


Ivan Derer: Co byste zvolil jako metodu pro snížení počtu smrtelných nehod v ČR?


Gabriela Žitníková:

Metod je mnoho, mezi méně účinné patří represe ze strany policie, ale ruku na srdce, kdyby nebyla, možná by to u nás vypadalo jako v džungli, kde na vrch má ten, kdo je rychlejší a silnější. Ta nejúčinější metoda (alespoň dle mého mínění) je skutečný lidský příběh člověka, kterého známe. Při dopravní nehodě zahynul můj bratranec, když projíždím místem, kde se to stalo, zpomalím a vzpomenu si na nešťastnou tetu se strýcem, kteří přišli o svého syna a mou babičku, která přišla o vnuka... Když jezdíme do Valašského Meziříčí k panu Blizňákovi, otřese se mnou náhrobní deska vedle koňské stáje - ta žulová kamenná deska patří jeho sedmnáctileté dcerce, která zahynula při dopravní nehodě... Navštíví-li nás pan veterinář, vzpomenu si na jeho syna, který zahynul při dopravní nehodě... To je metoda ze všech nejdrastičtější ale nejúčinější - vidět nešťastné rodiče,kteří přišli o své děti, vidět nešťastné partnery, kteří přišli o své lásky, vidět děti, které přišly o své rodiče, vidět pomníček u cesty a uvědomit si, že ten příští může být náš ...

 

Martin Bartoš:

Jízda s více než jedním promile, předjíždění na dvojité plné čáře, překročení rychlosti o vícě než 30 km/h. To jsou trestné činy, po kterých by mělo automaticky následovat zabavení vozidla jako předmětu sloužícího k páchání trestné činnosti. Vyřešilo by to i vozový park státních institucí:)

 

 

Ivan Derer: Co se stane s kolegou vaší strany, který během funkčního období zničehonic přejde ke straně, nebo hlasuje se stranou, proti které byl lidmi zvolen?


Gabriela Žitníková:

Tuto otázku bych rozdělila:
ad.a, přechod politika k jiné straně - pokud přejde politik během funkčního období do jiné strany ( a to se v KDU-ČSL stalo  ), je to smutné a pak je nutné ptát se daného člověka, co jej vedlo ke změně tak razantního typu ? Jsme-li součástí většího celku, jsou okolnosti, které se nám nezamlouvají nebo s nimi nemusíme souhlasit a přechod do jiné strany je jedním z možných cest řešení. Je pak ale na zvážení, zda-li je to řešení správné. V tomto ohledu nemohu nikoho soudit ( každý si zodpovídá za důsledky svého jednání v životě sám ), ale je mi to osobně líto. S odchodem do jiné politické strany ve funkčním období osobně nesouhlasím, daleko etičtější se mi jeví odchod z politické strany a následně v novém volebním období nabídka nové alternativy mé politické vize, ale se všemi výhodami i nevýhodami, které to přináší. Při tétopříležitosti chci říci, že TOP 09 těží z práce jiných  politických stran (KDU a SZ) a to není správné.
ad.b, hlasování - nevím, zda-li politici jsou voleni apriorně proti někomu, ale v otázkách zásadního významu se předpokládá, že budou hlasovat v souladu s programem nebo směrem dané strany. Příkladem může být jasná reakce  KDU-ČSL na pokus tehdejšího lídra strany jít do koalice s KSČ – jsou věci v zásadě nepřijatelné... Poslanec plní poslání, pro které byl zvolen a tak je k tomu třeba přistupovat.

 

Martin Bartoš:

Jak jistě víte máme volný poslanecký mandát a během funkčního období se může klidně vyměnit vedení strany a změnit celé její směřování. Poslanec je vázán pouze svým svědomím. Může se z něho stát nezařazený poslanec, ale přestup k jiné straně je nemyslitelný a měl by odstoupit a uvolnit místo svému náhradníkovi.

 

 


Ivan Derer: Kultura - myslíte si, že kultura je něco, na co se nedá aplikovat volná ruka trhu, nebo je to jenom jeden z mnoha rovnocenných oborů lidské činnosti? Co si myslíte o akcích typu CzechTek? Máte nějaký názor na graffiti?


Gabriela Žitníková:

Kultura je povznášející a nádherná součást lidského života. Ale musíme umět rozlišit mezi „kulturou“ a „kulturou“. Jsou lidé, kteří dokáží žít velice skromně jen proto, aby své umění nezaprodali komerci. Jsou to skuteční umělci, kteří ví, že dostali dar, jež je potřeba rozvinout a nezneužít. Těch si velmi vážím a ráda bych jim v co největší míře byla nápomocna.“Jejich“ umění je v ekonomickém chaosu „ztraceno“ a nedokáže udržet krok ze společností, která je většinově zaměřena ekonomicky. Výsledek „tohoto“ umění se nedá ekonomicky vyčíslit, má hodnotu duchovní a to je „nad“ čísla hledající vyrovnaný rozpočet či dokonce zisk.  Jsou však umělci, kteří zaprodali své umění lacinému konzumu. Dle mého názoru podpora státu v této oblasti kultury by měla být minimální. Nejtěžší však asi bude rozlišit, které umění je to pravé viďte ? Akce CzechTek bohužel není šálkem mé kávy, ale je to pouze osobní náhled, odpusťte. Obdobná akce se koná nedaleko naší usedlosti každý rok na počátku prázdnin ( ovšemže v mnohem menší míře ) a mohu říct, že naše koně ještě měsíc po té háží hlavou do rytmu :). Zvířata i lidé v okolí hodně trpí, před hlukem neutečete . Ale v zásadě nejsem proti, s trochou tolerance se to dá přežít – ať se mládí vydovádí !! A grafitti ? Přemýšlela jsem, proč vzniklo a došla jsem k názoru, že mnozí lidé nemají jinou možnost jak se ztotožnit s dnešní globální šedí. Já ten problém nikdy neměla, vždy jsem byla identifikovatelná, život na vesnici je v tomto ohledu rozdílný. Graffity je dle mého názoru symbolem dneška, kdy mnozí lidé hledají sami sebe. Nelíbí se mi tam, kde poničí nově zrekosntruované fasády domů, nevadí mi na oprýskaných a šedivých zdech. Tam naopak jsou příjemným zpestřením !

 

Martin Bartoš:

Podpora zájmové činnosti je velice chvályhodná, ale nerad bych vybíral pouze jednu část. Stát by měl mít vyřešeno financování zájmové činnosti a kultura tam určitě patří, stejně jako sport apod. Hlavně se to týká mládeže, protože co investujeme do zájmové činnosti dětí, tak se nám několikanásobně vrátí v budoucnu. CzechTek jsem v "malém" zažil za naší vesnicí, takže pokud akce tohoto typu, tak někde na letišti v Milovicí a ne živelně kdekoliv si někdo zamane. Svoboda jednoho končí tam, kde zčíná svoboda toho druhého. Graffiti je o umožnění realizace těch kdo je vytvářejí. Dejme jim někde prostor, ať se vyřádí, ale zničit novou fasádu, by nikomu nemělo beztrestně projít.

 

 


Ivan Derer: Věříte na Apokalypsu 2012 nebo na mimozemšťany mezi námi? Co si myslíte o astrologii? Máte nějaké zkušenosti s telepatií, nebo s telekinezí? Jaký je vás názor na konspirační teorie?


Gabriela Žitníková:

Vše v tomto bodě jmenované osvěží fádní život a donutí člověka přemýšlet nad svým bytím v čase a prostoru, ale v zásadě jako věřící člověk zůstávám při zemi a v tomto ohledu jsem konzervativní. Co se týká telepatie, určitě funguje, s manželem po dvanácti letech již nemusíme hovořit a naše nonverbální komunikace je dokonalá! Nevím zda-li je to výhoda či nevýhoda, ale jistě je to zajímavé …


Martin Bartoš:

Věřím, že v roce 2012 by mohlo dojít k něčemu, co nás donutí změnit zaběhnutý styl žití. A nemusí to být zrovna apokalypsa. Konspirační teorie nemám rád, protože s technikou, kterou máme k dispozici se dá vytvořit jakýkoliv podvrh nerozeznatelný od skutečnosti. Vliv planet na chování lidí určitě nějaký bude, ale jeho rozsah nejsem schopen posoudit. I mimozemšťané určitě nějací existují. Když se vytvořily podmínky pro vznik života na naší planetě, tak tomu s největší pravděpodobností došlo i někde jinde.

 

 

Ivan Derer: Myslíte si, že by měla být ve vládě polovina ministrů ženy, tak jak je to v jiných zemích, například ve Španělsku? Jak se díváte na diskriminaci žen ve společnosti? Existuje vůbec?


Gabriela Žitníková:

Jsem žena, ale nikdy jsme neměla pocit, že jsem diskriminovaná ba naopak - mnohdy jsem uspěla tam, kde jako muž bych jistě neměla šanci :-). Ale nyní vážně, je to o přijetí vlastní identity se všemi výhodami i nevýhodami, které každé pohlaví sebou přináší. Nejsem pro omezení a kvóty zmíněného typu, nechť jsou v politice lidé, kteří vidí společnost jako vyvážený celek, v němž je dobře mužům i ženám, protože v konečné fázi je to výhodné pro obě strany.

 

Martin Bartoš:

Kvóty na počet žen jsou zbytečné. Ženy se dokáží prosadit sami. V Suverenitě, za kterou kandiduji je žen přesně tolik, kolik jich tam má být.

 

 


Ivan Derer: Jaký máte názor na sňatky homosexuálů a osvojení děti homosexuálním párem?

 

Gabriela Žitníková:

Nesouhlasím celou svou bytostí.

 

Martin Bartoš:

Se sňatky nemám žádný problém. U osvojení bych dal přednost heterosexuálnímu páru. Nejhorší variantou je ovšem ústavní výchova.

 

 

Ivan Derer: Je podle vás feťák nemocný člověk, nebo je to ten, kdo si dobrovolně ničí svoje zdraví a obtěžuje s tím ostatní? Máte nějaký názor na legalizaci drog?

 

Gabriela Žitníková:

Závislost na drogách, alkoholu a cigaretách je velice vážné téma, zničilo mnoho krásných lidí a vztahů. Je to bolestná záležitost pro závislého i jeho nejbližších, přináší mnoho utrpení a devastuje lidskou důstojnost. Také proto nejsem pro legalizaci drog, v tom mám jasno. A není to o toleranci a svobodě, je to o boji proti zlu a drogy jsou zlo !!

 

Martin Bartoš:

Nebezpečí drog je v tom, že člověku přeprogramují mozek a nutí ho dělat věci, které by normálně nedělal. Určitě je to nemoc. Jsem proti legalizaci drog. Zrušil bych i hrací automaty, které fungují podobně.

 

 

Ivan Derer: Jaké máte mimopracovní zájmy?

 

Gabriela Žitníková:

Vše co dělám je vlastně mým zájmem. Práce s dětmi, mládeží a hendikepovanými je mým osobním posláním, část svého času nyní věnuji studiu na teologické fakultě v Olomouci, součástí mého života je i politika a věci s ní spojené. Dělám vše, co je zrovna potřeba, ale pokud opravdu můžu, procházím se velmi ráda po našich loukách a nebo jen tak sedím a piju kávu...

 

Martin Bartoš:

Jako bývalý vrcholový sportovec si nedovedu život bez sportu vůbec představit. Tenis, squash, lyžování, běh. Relaxuji na výletech s přítelkyní. Jezdíme po rozhlednách a vyhlídkách. Dát si pár kilometrů do kopce a pak se kochat nádherným výhledem, to je přesně ono. Mým oblíbeným seriálem je MASH, kde je názorně vidět na jedné straně absurdita válečných konfliktů a na druhé straně obrovská vnitřní síla jednotlivých postav. Je to velice poučné.
 

 

 

 

Zdroj: Ivan Derer, úterý 25. květen 2010

 

 

25.05.2010 13:09:00
hubertxy
ISSN 1804-929X
Vlastní vyhledávání
Časopis kultury a oddechu
web Tomáše Vícha
Psychotronika a druidismus
Portál o architektuře
Veřejnost, odbornost, komunikace
Umění žít s uměním
Aktuálně ze světa výtvarného umění
Kalendář astronomických snímků dne
Portál italské Mezinárodní Společnosti Biourbanismu - ISB
Poezie
Soukromá škola dramatické tvorby a Metody Jacques Lecoq (Francie)
The California Institute of Earth Art and Architecture
Aktuálně o designu
Anotace různorodé naučné literatury
Architektura země Dogonů
Biotecture, Michael Reynolds
Stránky hledačů poznání
web Igora Chauna
Hanas living factory
Johana Hájková - perokresby
Klub se věnuje ochraně památek  v Praze od r. 1900
web o.s. Za krásnou Olomouc
iniciativa za veřejnou diskusi
deník
literární server
cyklistika, cykloturistika, cestování na kole
Občanské sdružení
Mapa pražských kauz
Zaměřeno na magistrát!
Nový zdroj informací
časopis
blogy na Respektu
Ukrajinský kulturně politický měsíčník s českou mutací
web Stanislava Vašiny
Literární almanach on-line
občanské sdružení
Hmyzáci a jiné šperky z polymeru
TOPlist
free counters
t.vich@seznam.cz, stanislav.vasina@gmail.com
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one