Paradox víry a jiné verše

Spadla na mě jako deka
Jen hlavu jsem vystrčil 
nadechl se
a vztek mě pomohl potrhat tíhu
na tu druhou, pak na první
nakonec nasrán sám na sebe
stačilo půl metru vedle
postavit se mimo vliv Ďábla

Paradox víry
Co se to děje? 
Ta cesta nevede kam má…
Pane, ten na druhé straně 
je smrt
a já potřebuji viníka
Idiocie má, můj veliký dar
Tak se přiznej Pane
ať nemusím Tě týrat

Potřebuji psát, ale usínám
Myslím, jsem chtěl o ztrátách
a ta prvá slova 
zaskočila mně…
Ztratil jsem alkohol, sex, cigarety…
nejsem zdravější, ani svatý
tedy, ne naráz
plíží se to jako noc
zvyšuje daně
neurvale
rychle
a možnost reakce, potlačena sklerózou
vede do nedaleké demence
Psát je potřeba
a kupodivu nikdo nechce, abych ji ztratil
tak usínám
protože co kdybych ji ukojil
to bych musel mít radost
nebo něco podobně nesmyslného
Spánek je zdravý.

No jaký je to konec?
je to zrovna tak začátek
a ta první sekunda je stejná jako každá jiná
snad s výjimkou té první po velkém třesku
možná i ta byla stejná
o tom našinec moc neví
ale něco je pochopitelně jasné
tenkrát se nikdo nevožral 
Zato zítra budou zpovědníci sloužit přesčas
tedy aspoň ti dobří
tato radostná zvěst se již týká pouze
palíren a vinných sklepů
její všeobecnost prozatím padla
ale na Popelečnou středu 
si zase někteří vzpomenou
a při Velkém pátku i uroní slzu
No, právě teď jde o pekelný randál


https://www.facebook.com/jiri.bayerle