logonove2-001.jpg

Před oponou, za oponou

Před oponou, za oponou  - obrázek

Před oponou, za oponou - obrázek

Lín

 

 

 

 

02.09.09 03:34 z diskuze na Archiwebu

http://www.archiweb.cz/blog.php?blog_id=44951&id_article=100&comments=show

prybka@quick.cz

 

 


Také nejsem spokojen s tím, jak se v současnosti vyvíjí architektura a urbanismus. Každý z těch důvodů, které dále uvedu by byl tématem pro samostatný článek.

 


1) Urbanismus a rozvoj měst. Nelíbí se mi, že vznikají celé čtvrti neorganicky, narychlo od "prkna". Nedávno jsem se díval na nádherný model plánované obytné čtvrti. Při mé averzi k developerským projektům jsem si řekl - máš na to pět minut, abys našel, proč tam bydlení bude na houby. Dobu jsem ani zdaleka nevyužil. Po chvíli mi začalo znít hlavou: "A co děti? Mají si kde hrát?" Jediné, co tam bylo pro děti byl právě ten pohledový beton. To se vyřádí. Vadí mi, že se teď projektují velké celky, ale jako "stroje na bydlení" nebo na nakupování, na úřadování a na vyrábění. Město se vyvíjí tak, že pěší doprava se stává nesnesitelnou a směřujeme k tomu, že v zácpách budeme přejíždět ze stroje na bydlení do stroje na práci odtud do stroje na nakupování, vyjmout děti ze stroje na vychovávání, abychom se vrátili do stroje na bydlení.

 


2) Objekty nevznikají organicky, ale jsou příliš předurčeny (pod)průměrnými předpoklady. Například obchodní centra umožňují jen jeden určitý druh podnikání - prodej hotového produktu. Jediné, co se tam vyrábí jsou tak maximálně klíče nebo koláčky. Ale aby tam bylo možno vestavět cukrárnu nebo lahůdky s vlastní výrobnou - to prostě ekonomicky nejde. Proto se většina výrobků dováží a mají značnou trvanlivost - na úkor požitku. Řešení budovy tak omezuje moji radost ze života, protože vídeňskou kávu dostávám s holicí pěnou místo poctivé šlehačky. Kavárna nemá zázemí na mytí nádobí, takže si svou nijak lacinou kávu můžete "vychutnat" z plastového kelímku s plastovou lžičkou. Hrajeme si na hogo-fogo, ale kultura je stejná jako v bufáči na nádraží.

 


3) To ale neznamená, že bych byl a priori proti obchodním centrům. Napadlo mne totiž, že mimo jiné nahrazují korzo, které z měst zmizelo. Veřejný prostor, kde se dá chodit bezpečně pěšky a třeba se i potkávat. Takový rynek v krabici.

 


4) Netrpím iluzemi o historii. Z města zmizela spousta ohrad a bud, ve kterých podnikatelé začínali a končili. Teď je mnohem horší začít. Práh vstupu do odvětví se díky všemožným předpisům velmi ztížil. Jak by asi dnes začínal Edison? Unikátní na starších čtvrtích je proto podle mého právě ten organický vznik. Prostředky byly omezené, takže se využila i malá proluka a její využití bylo promyšlené. Tehdy by nikoho nenapadlo vyplnit přízemí s nicneříkajícími reklamami. Tam musel FUNGOVAT krám. A to takový, který zrovna v okolí chyběl. Dnešní investoři "mají moc peněz". Něco postaví a on se už někdo najde, kdo si to pronajme.

 


5) Na současné "architektuře" je dobře poznat typ kapitálu, který ji tvoří. Jednoznačně se jedná o rizikový kapitál s očekávanou návratností v řádu let. Vzniká tak architektura na "vrch huj a vespod fuj", která investuje čtvrt miliónu do stolu v recepci, ale infrastruktura objektu je špatná, není schopna zajistit komfort a je neúsporná. Kromě marnotratně koncipované vstupní haly už Vás čekají jen nízké stropy a stoly našlapané jeden vedle druhého. Ale rozprašuje se tam vůně, aby se lidé cítili lépe, když už musí poslouchat telefonáty od všech sousedů. Chcete-li, můžete přistoupit k oknu ze kterého na Vás v létě praží a v zimě čiší chlad a vaši zákazníci z té výšky vypadají jako broučci. Jen je zašlápnout. Šťastnější mohou na terasu, kde se v nedopalcích pěstuje nějaké nízké roští. Do výtahu se vejdete, když jdete s kolegy na oběd, protože hned po kolaudaci ten původní, malý vybourali, když zjistili, že se do budovy nedá nastěhovat nábytek. Paní na recepci už je taky spokojená, protože dostala elektrická kamínka poté, co vzduchová clona nade dveřmi zamrzla a praskla. "Lounge" je ale v létě stále přehřátá, protože halogenové osvětlení je silnější, než se uvažovalo, přibyly stojany s reklamami a automatické dveře stále zlobily, tak jsou neustále otevřené a do objektu je nasáván horký vzduch. Taky odsávání od van s fritovacím olejem se nějak nepovedlo a reklama na smažené speciality je cítit i z modelů v butiku. Doufám, že jsem správně vyjádřil hodnotu takových objektů a jejich přínos společnosti.

 


6) Docela jsem zvědav, jak se bude situace vyvíjet, až stávající vybavení objektů začne dosluhovat. Rekonstruovat nebo raději zbourat?

 


7) Pokud se týká Šmoulovů, tak tam útěk z paneláků po spirále skončil v bodě se stejným zásadním nedostatkem. Je to panelák naležato. Stroj na bydlení, jen rozplizlejší. Jiný druh uniformity, ale stejně ubíjející. Stejný problém, jako na sídlišti: "Kam tedy jít? Kde se pobavit?"

 


8) Nové objekty ignorují okolí. Za co nejméně peněz je nutno udělat největší kubaturu, která ještě projde. Hodnota Architektury se hodí jako záminka pro porušení limitu nebo se šestnáctipatrový objekt prohlásí za přirozený přechod k pětipatrové zástavbě.

 


9) Dopravní řešení jsou v nedohlednu, ale zástavba čtvrtí se stále zahušťuje. Pro kapacity parkovišť v nových budovách se používají nejnižší možné směrné hodnoty a velká část parkovacích míst zůstává nevyužita, takže návštěvníci nových budov zhoršují už tak špatný stav.

 


10) "Miluji" sádrové modely. Je na nich vidět to, čemu říkám "vrtulníková architektura". Až budete u nějakého takového modelu stát, představte si, jak se tam plížíte jako chodec, jak chodíte po vykroužených prodloužených cestičkách kolem nájezdů do podzemních garáží, jak cestou pro rohlíky jdete kolem nepřívětivé betonové stěny garáží, které se už pod zem nevešly.

 


11) Stejně tak mne fascinují vizualizace nové architektury, kde geometrie objektivu "rybí oko" udělá z mrakodrapu kadibudku, betonové stěny jsou bez graffiti,v podchodech se svítí (a není tam nic cítit).

 


12) Ale to nejlepší přijde, pokud opravdu budeme chtít zmenšit energetickou náročnost objektů. Co si pak počít se všemi těmi návrháři akvárií?

 


13) A žertík nakonec. Současná architektura je diskriminující. Snaží se zamezit pocitu klaustrofobie, ale kdo staví pro lidi s agorafobií? 

 

 

 

 

 

 

29.09.2009 13:59:18
hubertxy
ISSN 1804-929X
Vlastní vyhledávání
Časopis kultury a oddechu
web Tomáše Vícha
Psychotronika a druidismus
Portál o architektuře
Veřejnost, odbornost, komunikace
Umění žít s uměním
Aktuálně ze světa výtvarného umění
Kalendář astronomických snímků dne
Portál italské Mezinárodní Společnosti Biourbanismu - ISB
Poezie
Soukromá škola dramatické tvorby a Metody Jacques Lecoq (Francie)
The California Institute of Earth Art and Architecture
Aktuálně o designu
Anotace různorodé naučné literatury
Architektura země Dogonů
Biotecture, Michael Reynolds
Stránky hledačů poznání
web Igora Chauna
Hanas living factory
Johana Hájková - perokresby
Klub se věnuje ochraně památek  v Praze od r. 1900
web o.s. Za krásnou Olomouc
iniciativa za veřejnou diskusi
deník
literární server
cyklistika, cykloturistika, cestování na kole
Občanské sdružení
Mapa pražských kauz
Zaměřeno na magistrát!
Nový zdroj informací
časopis
blogy na Respektu
Ukrajinský kulturně politický měsíčník s českou mutací
web Stanislava Vašiny
Literární almanach on-line
občanské sdružení
Hmyzáci a jiné šperky z polymeru
TOPlist
free counters
t.vich@seznam.cz, stanislav.vasina@gmail.com
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one