logonove2-001.jpg

Třetí vlna

Třetí vlna - obrázek

Třetí vlna - obrázek

Vyběr z recenzí na knihu Nová civilizace

 

 

Alvin Toffler, Heidi Tofflerová


Nová civilizace.
Třetí vlna a její důsledky


Překlad Blažek Bohuslav, vázaná s přebalem, 13x20cm, 128 stran, 175 Kč, ISBN 80-86569-00-4, řada Aliter, vydání 1, poprvé vyšlo 18.09.2001, 1. dotisk 05.03.2002.

Ve své nejnovější práci analyzují autoři příčiny, podstatu a možné důsledky třetí technologické revoluce: revoluce ve zpracování a používání informací, která proti masovému charakteru průmyslové civilizace staví individuální přístup ke kultuře, výrobě i spotřebě. Kniha shrnuje řadu kultovních "futurologických bestsellerů", které zařadily Alvina Tofflera a jeho ženu Heidi mezi nejvlivnější myslitele poslední čtvrtiny dvacátého století.

V tuto chvíli bohužel rozebráno.

 


třetí vlna


Lidské dějiny žene kupředu technologický pokrok. Jeho první vlnou byla zemědělská a druhou průmyslová revoluce. Ve druhé polovině dvacátého století se začala zvedat třetí vlna - informační revoluce. Díky ní dokáže dnes méně kapitálu realizovat stále více práce, počet zaměstnanců služeb převyšuje počet továrních dělníků, v pracovním procesu dominují operace s informacemi a z proletariátu se stává „kognitariát“. Proměny ekonomiky se pak promítají do životního stylu: nastává „demasifikace“ spotřeby, morálky i politiky - na vzestupu je pluralismus, individuální přístup, více se prosazují zájmy menšin. A protože se obtížněji hledají a formulují obecné zájmy a vedle tradičního dělení na levici a pravici se problematizuje dokonce i legálnost politických aktů a procesů, je třeba hledat nové formy politiky.

 

Za počátek první vlny lze považovat dobu někdy kolem 8 000 let před Kristem. Opanovala celou Zemi bez většího odporu někdy v letech 1650-1750 po Kristu. Od této chvíle však první vlna s tím, jak druhá vlna nabírala páru, ztrácela na dynamice. Průmyslová civilizace jakožto produkt druhé vlny pak ovládala planetu, dokud nedospěla ke svému maximu. Tento poslední dějinný bod obratu nastoupil ve Spojených státech v dekádě začínající rokem 1955 - což byla doba, kdy počet bílých límečků a zaměstnanců služeb poprvé v dějinách převýšil počet dělnických modrých límečků. Byla to stejná dekáda, která zažila šířící se rozmach počítačů, civilní lety tryskovými letadly, antikoncepční tabletky a další inovace s dalekosáhlými důsledky. Právě v této dekádě začala v USA třetí vlna nabírat na síle. Od té doby dorazila s malým časovým posunem do většiny průmyslových zemí. Dnes mají všechny země, které dosáhly high-tech (rozvinuté, vrcholné technologie), zamotanou hlavu ze střetu mezi třetí vlnou a zastaralými, zatuhlými ekonomikami a institucemi vlny druhé.

 

Pochopení těchto jevů je klíčem k tomu, jak najít smysl velké části politických a sociálních konfliktů, které kolem sebe vidíme.

 

Strategie izolování jevů do specializovaných oborů nebyla vždy špatná, vždyť byla jedním ze základů úspěchu druhé vlny. Podobně samo propojování zdánlivě oddělených jevů do systémových vazeb není vždy snadné, neboť se stává nezbytným až ve třetí vlně. Tofflerovi
nepřicházejí se svou metodou právě dnes náhodou — myslí takovým způsobem, jakým se třetí vlna děje. Tato vlna se kromě toho (ze všech tří nejvíce) děje právě myšlením, a to myšlením nikoli magickým nebo lineárním a analytickým, ale cirkulárním a systémovým.

 

V čem konkrétně třetí vlna spočívá? Mizí „tupá“ masová výroba, nahrazuje ji produkce pružně zaměřená na požadavky konkrétních zákazníků. Podstatnějším kapitálem než suroviny se stávají znalosti. Stále širší okruh práce vyžaduje aktivní intelektuální vklad a volný tok dat, což nechtěly komunistické státy riskovat a zašly na úbytě. Společnost průmyslové éry (a tudíž druhé vlny) sestávala z monolitních lidských mas, zatímco třetí vlna činí voličstvo mnohem strukturovanějším, pestřejším, roste vliv menšin, které své zájmy prosazují rozličnými koalicemi. To všechno se musí odrazit v podobě nyní tak zkostnatělých, za životem zaostávajících politických institucí. Tofflerovi plédují za princip „polopřímé demokracie“, neboť volení zástupci lidu se kvůli všeobecné specializaci spoléhají stále větší měrou na různé poradní experty, na které je tak fakticky a neoprávněně delegován vliv a moc. Veřejnost tudíž musí blíž rozhodovacím pravomocím.

 

Zdánlivá inkoherentnost politického života se odráží v dezintegraci osobnosti. Jak lidé putují mezi vzájemně si konkurujícími terapeutickými směry, psychoterapeutům a všelijakým guruům jdou báječně obchody. Lidé podléhají různým kultům a čarodějnickým praktikám, případně upadají do chorobně privátního způsobu života, neboť jsou přesvědčeni, že skutečnost je absurdní, nezdravá nebo zbavená smyslu. Život se může skutečně stávat absurdní v širším kosmickém smyslu slova. To vše však ještě nedokazuje, že každodenní události nemají žádnou strukturu. Za nimi se skrývá určitý řád, který je možné odhalit, jakmile se naučíme rozlišovat změny třetí vlny od jevů, které jsou spjaty se slábnoucí vlnou druhou.

 

Vzájemně protichůdné tendence, které vlny změn vytvářejí, se projevují v naší práci, rodinném životě, sexuálních postojích i v osobní morálce. Projevují se v životních stylech nebo v chování nás jako voličů. Protože ať už to víme, nebo ne, v osobním životě a politických činech patří většina z nás, kdo žijeme v bohatších zemích, buď k lidem druhé vlny, kteří se snaží uchovat umírající řád, nebo k lidem třetí vlny, kteří konstruují radikálně odlišný zítřek, nebo konečně do zmatené sebezáhubné směsice obou typů.

 

Konflikt mezi seskupeními patřícími ke druhé a třetí vlně představuje ve skutečnosti základní politickou tenzi, která rozděluje soudobou společnost. Závažnější politickou otázkou, jak uvidíme, není, kdo ovládá poslední dny průmyslové společnosti, ale kdo formuje novou civilizaci, která rychle nastupuje na místo průmyslové společnosti. Na jedné straně jsou stoupenci průmyslové minulosti, na druhé straně stále početnější miliony těch, kdo poznávají, že nejnaléhavější problémy světa se už nedají řešit v rámci průmyslového řádu. Tento konflikt je "superzápasem" zítřka.

 

Důležité je, že tyto vlny, jež vždy mění zásadně společenský a hospodářský kontext spolu se všemi kulturními doprovodnými jevy, se odehrávají nestejnoměrně. Zatímco Afghánistán vězí v období první vlny (či dokonce ještě před ní), Spojené státy a Západní Evropa jsou na přechodu do vlny třetí. Vzniká nerovnováha a rozpory dvou zásadně odlišných paradigmat světa, jejichž výsledkem je to, co nyní znepokojuje většinu přemýšlejících lidí světa.

 

Skutečnost samozřejmě nekopíruje teorii, byť sebebrilantnější. Každá velká událost v dějinách se skládá z menších přelomových událostí, jejichž umístění v čase odráží celkovou strukturu změn v průběhu historie. Člověk ale potřebuje orientaci. Potřebuje vedle fyzikálních zákonů, které mu umožňují chápat vesmír a svoje místo v něm, nahmatat i zákonitosti společenské. A ty jsou stejně vnitřně provázané a zpětnovazební jako fyzikální realita. Jak ukazuje moderní matematika, každý chaotický systém, jímž lidská historie nepochybně je, podléhá vnitřnímu řádu soběpodobnosti. Lidské dějiny jako fraktálová křivka? Spirálový model s kvantovými skoky do nových úrovní organizací a komplexnosti? Proč ne? Alvin a Heidi Tofflerovi nezacházejí sice až tak daleko, nicméně ukazují zajímavý pohled, od něhož se lze odpíchnout.

 

 Zdroj: www.dokoran.cz/index.php?p=book.php&id=2



 
 

12.02.2010 16:24:10
hubertxy
ISSN 1804-929X
Vlastní vyhledávání
Časopis kultury a oddechu
web Tomáše Vícha
Psychotronika a druidismus
Portál o architektuře
Veřejnost, odbornost, komunikace
Umění žít s uměním
Aktuálně ze světa výtvarného umění
Kalendář astronomických snímků dne
Portál italské Mezinárodní Společnosti Biourbanismu - ISB
Poezie
Soukromá škola dramatické tvorby a Metody Jacques Lecoq (Francie)
The California Institute of Earth Art and Architecture
Aktuálně o designu
Anotace různorodé naučné literatury
Architektura země Dogonů
Biotecture, Michael Reynolds
Stránky hledačů poznání
web Igora Chauna
Hanas living factory
Johana Hájková - perokresby
Klub se věnuje ochraně památek  v Praze od r. 1900
web o.s. Za krásnou Olomouc
iniciativa za veřejnou diskusi
deník
literární server
cyklistika, cykloturistika, cestování na kole
Občanské sdružení
Mapa pražských kauz
Zaměřeno na magistrát!
Nový zdroj informací
časopis
blogy na Respektu
Ukrajinský kulturně politický měsíčník s českou mutací
web Stanislava Vašiny
Literární almanach on-line
občanské sdružení
Hmyzáci a jiné šperky z polymeru
TOPlist
free counters
t.vich@seznam.cz, stanislav.vasina@gmail.com
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one