logonove2-001.jpg

Psychologie environmentálních problémů

Deborah Du Nann Winter, Susan M. Koger: Psychologie environmentálních problémů - obrázek

Deborah Du Nann Winter, Susan M. Koger: Psychologie environmentálních problémů - obrázek

 Deborah Du Nann Winter, Susan M. Koger

 

 

 

 

Portál, 2009, překlad Jiří Foltýn


Kdybychom měli platit celkové reálné náklady naší spotřeby přírodních zdrojů, potom by se cena jednoho hamburgeru vyrobeného z masa skotu chovaného na místě vykáceného deštného pralesa mohla vyšplhat až na 200 dolarů.

---------------------------------------

Naše percepční systémy se vyvinuly v prostředí, kdy jakákoliv ohrožení bezpečí byla náhlá a dramatická a kde naši předkové nemuseli pátrat po příznacích postupně, po mnoho let se zhoršujících potíží. A tak jsme se na taková nebezpečí nenaučili reagovat. Náš živočišný druh je v důsledku svého vývoje velice krátkozraký a jen obtížně reaguje na potenciální hrozbu pomalu se zhoršující situace. Převládá v nás sklon jednat až na poslední chvíli, kdy se problémy začnou projevovat ve velkém měřítku a kdy jsou už zcela zjevné. V takové chvíli už bohužel může být pozdě.

-----------------------------------

Působením vyšších teplot se urychlí rozklad organických látek v půdě, bude se uvolňovat více skleníkových plynů a rozšíří se tropické choroby. Stoupající hladiny moří nebezpečně ohrozí životy té poloviny obyvatel světa, která v současnosti obývá přímořské oblasti. Ničení majetku, povinnost pojišťoven nahrazovat vzniklé škody, menší úrody a řada dalších ekonomických nákladů vyústí v druhé polovině tohoto století v krach globální ekonomiky. (R. Gelbspan, 2001)

-----------------------

Dokud se nám nepodaří změnit společenský význam luxusních produktů v rámci spotřebitelské kultury, nezmění se významně ani vzorce našeho chování. K tomu je zapotřebí získat potřebný vhled do našeho chování, abychom dokázali určit, které jeho prvky jsou iracionální projevy hlubších potřeb, jež by mohly být uspokojovány přímo, a nikoliv takovými oklikami.

--------------

Zvolte si nějaký projekt, který pomáhá vytvořit udržitelný svět, a ponechte si přitom svobodu být nekonzistentní, rozpolcení, úzkostní a nevýkonní.

-------------------------

Reklamní odborníci se často soustřeďují na ženský pocit nejistoty a pochybnosti o sobě. Bez obalu to před čtyřiceti lety vyjádřil ředitel jedné firmy: "Náš džob je udělat ženy nešťastné z toho, co mají." Globální reklama je skutečně kolosální podnik. V roce 1992 činil její zisk 103 miliardy dolarů, zatímco v roce 2001 už to bylo 256 miliard. Výsledkem je, že v průmyslových zemích spotřebuje průměrný člověk v porovnání s lidmi v rozvojovém světě trojnásobné množství vody a devatenáctinásobné množství hliníku. Na hlavu a den spotřebují Američané tolik energie jako 3 Němci, 6 Mexičanů, 14 Číňanů, 28 Indů nebo 168 Bangladéšanů.

-------------------------

Nevědomé motivace

Jak nám nevědomí pomáhá porozumět současné ekologické krizové situaci? Z freudovského pohledu je naše planeta obydlena živočišným druhem, který systematicky ničí svůj vlastní habitat. I když si příslušníci tohoto druhu o sobě myslí, že jsou inteligentní a racionální, ve skutečnosti, podněcováni Erótem, ničí sami sebe nadměrnou spotřebou a přelidněním. Zatímco se tito živočichové ženou za svou existencí, aby dosáhli stále většího uspokojení svých chutí, získávají stále méně. Naplněni Thanatem nevědomě ničí své prostředí a při tom vyrábějí zbraně hromadného ničení, jichž je už dnes tolik, že za jejich pomoci tento živočišný druh může zcela zaniknout. Z freudovského pohledu je ničení životního prostředí výsledkem instinktivních nutkání, která jsou hnací silou lidského chování.

A tak silné nevědomé touhy Eróta (sexuální rozkoš a reprodukce) a Thanata (agrese, násilí a destrukce) vládnou našim činům i přes nejsofistikovanější pokusy o jejich popření a utajení. Samotné uvědomění si problémů životního prostředí ještě neznamená, že už nebudeme ničit náš habitat, a rozhodně by nás ne mělo překvapit zjištění, že přes naše přesvědčivé poznání v destrukci pokračujeme. Vzhledem k tomu, že chování je důsledkem hluboce zakořeněných, pudově založených sil, není jeho změna snadná. Kdyby Freud žil dnes, prohlásil by možná, že naše současná environmentální krize je nevyhnutelná.

Lidskou psýchu lze podle Freuda přirovnat k ledovci, jehož 80 % je ukryto pod hladinou moře. Větší část psýchy je nevědomá a nepozorovatelná. Freud předpokládal, že kdybychom si začali uvědomovat své nevědomé sexuální a agresivní motivace, značně by nás to znepokojilo. Aby k tomu nedocházelo, vynakládají naše psýchy energii na to, aby naše impulzy zůstávaly "pod hladinou" a my se mohli naivně domnívat, že naše chování má racionální či mravní příčiny, zatímco ve skutečnosti je z větší části vyvoláváno sobeckými, podvratnými a nepřiznávanými potřebami, obavami, přáními a impulzy.

Názor, že lidské chování je primárně nevědomé, podporují práce z oblasti kognitivní neurovědy (T. D. Wilson, 2002). Například Gazzaniga (1998; M. S. Gazzaniga a kol., 2002) ukazuje, že se nejprve nějak chováme a teprve potom vysvětlujeme, proč jsme udělali to, co jsme udělali. Určité chování, když něco například vyhodíme do popelnice, nastává nevědomě a automaticky, jako reflex. Když se nás někdo zeptá, proč jsme to vyhodili a nedali do tříděného odpadu, vymyslíme si dodatečně nějaký důvod ("No, když ta popelnice je blízko a já mám málo času."). Náš vědomý mozek interpretuje a vysvětluje naše nevědomé počínání.

Psychické poruchy spojené se stresem

Kromě nepříznivých účinků na zdraví a na chování má stres i účinky psychologické, mimo jiné může způsobit i akutní nebo posttraumatickou stresovou poruchu (posttraumatic stress disorder - PTSD). Oba tyto stavy se řadí mezi úzkostné poruchy a vyznačují se znovuprožíváním traumatických událostí prostřednictvím snů, flashbacků, zvýšeného napětí a snahy vyhýbat se zážitkům vyvolávajícím stres (American Psychiatric Association, 2000). Mezi další příznaky na stres navazujících poruch patří sociální uzavřenost, citová otupělost, deprese, zlost, poruchy spánku, noční můry a také somatické příznaky, jako je gastrointestinální distres a bolest. Příznaky často přetrvávají rok i více po traumatické příhodě (P. A. Bell, T. C. Greene, J. D. Fisher a A. Baum, 2001). Stresové poruchy mohou být vyvolány osobním traumatem nebo přítomností postiženého při environmentálních a sociálních katastrofách (Center for Disease Control, 2001) a nukleárních nehodách (L. M. Davidson a A. Baum, 1996; A. Lundberg a A. L. Santiago-Rivera, 1998).

Akutní stresová porucha a PTSD se od sebe liší načasováním počátku a trváním symptomů - akutní stresová porucha se rozvine do měsíce od vystavení extrémnímu traumatu, zatímco počátek PTSD může nastat až za několik měsíců, nebo dokonce až za několik let (American Psychiatric Association, 2000). Akutní stres a PTSD se mohou překrývat s poruchami disociativními, charakterizovanými ztrátou spojení mezi vědomím, pamětí, identitou a vnímáním, tedy mezi funkcemi, které za normálního stavu obvykle fungují integrovaně (American Psychological Association, 2000). Postižená osoba se například v průběhu flashbacku chová tak, jako kdyby se traumatická událost právě odehrávala. Taková disociace od současnosti trvá různě dlouho - od několika okamžiků až po několik hodin, nebo dokonce po několik dnů.

Příčinou stresových poruch mohou být kromě osobních traumat a přírodních nebo lidmi způsobených katastrof i mnohé chronické stresory. Tak například obyvatelé obcí nacházejících se v blízkosti nezabezpečené skládky odpadků, atomové elektrárny nebo jezera, v němž plavou nepoživatelné ryby, mohou pociťovat vinou existujících nebo teprve hrozících zdravotních následků značnou nedůvěru, úzkost, depresi nebo zlost (P. A. Bell a kol., 2001; A. Lundberg, 1998). Ovšem na to, abychom pociťovali environmentální stresory, nemusíme ještě žít v blízkosti toxické skládky. Stačí, když žijeme v městském prostředí a musíme se vyrovnávat s hlukem, znečištěním a přelidněním. To vše dává vznikat stresu a fyziologickému podráždění, zhoršené náladě a poklesu kognitivní výkonnosti (Bell a kol., 2001). Městské prostředí může dokonce zvyšovat sklon k agresi a násilí (Kuo a Sullivan, 2001). Se stresem také souvisí poruchy nálad, například deprese (Lundberg, 1998) a panické ataky, které se projevují srdečními palpitacemi, zrychleným srdečním tepem, pocením, zadýcháváním se, závratěmi a strachem (American Psychological Association, 2000). Symptomy těchto poruch se mohou překrývat se symptomy akutní stresové poruchy a se symptomy PTSD (A. Lundberg, 1998).

Mezi méně závažné psychologické účinky patří subjektivní pocit stresu a k němu se vztahujících příznaků (např. nervozita nebo napětí), záporné afekty a nepřátelské chování k jiným lidem a snížená schopnost vykonávat stanovené úkoly a soustředit se (G. W. Evans a S. Cohen, 1987). Tyto vlivy stresu budou asi důvěrně známé většině čtenářů tohoto textu. Když si například představíte typickou rodinu střední třídy žijící ve vyspělé průmyslové zemi, nevidíte náhodou před sebou upachtěné lidi, kteří pracují často více než 40 hodin týdně a mají jen málo času na odpočinek s rodinou a přáteli? Možná někteří členové vaší rodiny trpí příznaky stresu - bolestí hlavy, napětím v ramenou a v zádech, žaludečními vředy či vysokým krevním tlakem. Možná u nich bylo diagnostikováno riziko infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody. Mohou se chovat způsobem, který jejich zdraví dále poškozuje, ale přitom jim pomáhá získávat pocit uvolněnosti - mohou kouřit, pít alkoholické nápoje nebo užívat zakázané drogy. Možná jen tak pospávají u televize, protože jsou příliš unavení, než aby trávili svůj volný čas smysluplnými nebo produktivními činnostmi. Takový obrázek je v naší společnosti stále běžnější a naše kolektivní zdraví, spolu se zdravím celé planety, tím trpí.

http://obchod.portal.cz/produkt/psychologie-environmentalnich-problemu/

--------------------------------

Pochvalnou předmluvu k českému vydání této pozoruhodné knihy s velmi aktuální tématikou napsali B. Moldan a J. Krajhanzl, kteří také knihu vybrali z deseti reprezentativních publikací na dané téma vztahu člověka a přírody a doporučili ji k vydání. Avšak obsah knihy je koncipován tak, že v něm mnoho podnětů a poučení najdou nejen ekologové, ale i psychologové již proto, že ústřední téma knihy, životní prostředí, je tu pojednáváno z hledisek základních směrů a oborů současné psychologie, o nichž se i poučený čtenář dozví mnoho nového. Čtenář tak získá cenný přehled o pojetí životního prostředí v klasické psychoanalýze ("freudovské psychologii"), sociální psychologii, "behaviorální psychologii", fyziologické psychologii a psychologii zdraví, v kognitivní psychologii a v tzv. "holistických přístupech" (tj. gestalt psychologii a "Roszakovské ekopsychologii", což je nový vědní obor, zabývající se "studiem lidské zkušenosti v ekologickém kontextu", jejíž představitel Roszak (1992) vychází z postulátu, že "celý vesmír je jediný velký organismus" a tím posunuje klasickou ekologii do blízkosti filosofie přírody i filosofické psychologie - např. kapitola nazvaná "Ekologické já: já za hranicemi já" tematizující bytostný vztah člověka k ekosystémům). Čtenář této knihy se rozhodně nebude prodírat jen suchými fakty a abstraktními teoriemi, ale bude překvapován množstvím poznatků, které jsou úzce propojeny s lidskými životními podmínkami, v jejichž struktuře vyčnívají současné problémy životního prostředí. V tomto smyslu bude mít v ruce obsahově bohatou knihu o prožívání přírody, její divokosti, ale i laskavosti a chování se vůči ní.

Environmentální problémy jsou problémy prostředí, rozumí se životního, které vedle roviny kulturně-symbolické a fyzicko-civilizační, má také rovinu přírodní, civilizačními činiteli a současným stylem života stále ohrožovanou. - "environmentální problémy" jsou především problémy hrozby, kterou přináší lidské chování se k přírodě. Autorky této knihy vyjadřují obavy z této hrozby příznačným názvem první kapitoly této knihy: "Co to k čertu s tou Zemí děláme ?". Souvisí to s krizí životního prostředí, která je "vnějším projevem krize mysli a ducha" a která tedy nespočívá, jak autorky této knihy zdůrazňují, jen v ohrožených rostlinných a živočišných druzích. Jdou pak po stopách této krize lidské mysli a otevírají čtenáři její propasti i naději na její zvládnutí v duchu sebekritického vyrovnávání se s tím, co lidé Zemi způsobili.

Prof. PhDr. Milan Nakonečný

http://obchod.portal.cz/recenze/psychologie-environmentalnich-problemu/30111/

------------------------------------

Kniha amerických autorek Deborah Du Nann Winterové a Susan Kogerové bývá již dnes řazena mezi klasická díla zahraniční ekopsychologické literatury. Současně je prvním českým překladem monografie, která čtenáři zprostředkovává pohled na rozvíjející se disciplínu tzv. conservation psychology (v našich podmínkách označovanou jako ekopsychologie). Překlad je doplněn lektorskými poznámkami českých ekopsychologů, které na některých místech doplňují americké reálie a text tak více zpřístupňují českému čtenáři.

Obsah knihy tvoří osm kapitol, které se z velké části věnují příspěvku jednotlivých psychologických směrů (od dynamických přes behaviorální až ke gestalt psychologii) k chápání environmentálních problémů a porozumění tomu, jak se lidé s jejich existencí vyrovnávají. Autorky nejdříve popisují svou vlastní zkušenost ze setkání s environmentálními problémy a celá první kapitola - sugestivně nazvaná "Co to k čertu s tou Zemí děláme" - se věnuje těm nejzásadnějším. Nevšedním návrhem směrem ke čtenáři je apel na reflexi emocí, které čtení knihy vyvolává. Záměr autorek osvětluje hned druhá kapitola zabývající se psychoanalytickou teorií. Freudův přínos je spatřován zejména v popularizaci teorie nevědomí a obranných mechanismů ega. Právě kvůli nim mohou být některé nepříjemné informace vytěsněny, racionalizovány či projikovány.

Dalším přístupem, kterému se kniha věnuje, je sociální psychologie. Její východiska pomáhají vysvětlovat, jakým společenským normám a situačním zkreslením při svém rozhodování podléháme a jaké dopady tato rozhodnutí mají pro životní prostředí. Teorie kognitivní disonance aplikovaná na každodenní rozhodnutí ovlivňující životní prostředí ukazuje, jak si vytváříme přesvědčivá, ale ve skutečnosti nepravdivá vysvětlení svého chování. Autorky neopomněli zmínit ani výzkum environmentálních přesvědčení (postojů) pomocí škály NEP (New Ecological Paradigm), která může být českému čtenáři známa např. z prací Jana Činčery nebo Marka Fraňka.

Třetí kapitola, shrnující zásadní poznatky behaviorální psychologie, je přímo studnicí námětů pro experimentální výzkum nebo praktická opatření směřující ke změně chování lidí (např. šetření energiemi, recyklace). I když by se mohl zdát behaviorismus z historického hlediska překonaný, autorky ukazují, že řada myšlenek je platná i dnes a má co říci k utváření vztahu člověk-prostředí.

Další kapitola je naopak spíše popisná. Fyziologická psychologie a psychologie zdraví přinášejí varování týkající se působení environmentálních stresorů (fyzikálních a psychologických), které mají za důsledek emoční a fyzické strádání člověka. Autorky upozorňují také na psychohygienický rozměr řešení environmentálních problémů - buď před nimi zavíráme oči a zbavujeme se tak úzkosti, nebo úzkost naopak prožíváme ale bez potřebné reflexe a plného přijetí našich emocí. Právě tato myšlenka by mohla být nosná pro supervizní setkávání českých pedagogů environmentální výchovy, podobně jako u jiných profesí pracujících s lidmi.

Šestá kapitola popisuje pohledem kognitivní psychologie informační bariéry, zkratky a zkreslení, které vytváříme při výběru a zpracovávání informací. I když by se mohlo zdát, že uvědomování si omezení, které limitují mezilidskou komunikaci, by mohlo přispět k objektivnějšímu náhledu na environmentální problémy, je problém složitější. Na příkladech autorky ukazují, že i když lidé disponují dostatečnými a pravdivými informacemi, i přes to existuje rozpor mezi jejich postoji či zastávanými hodnotami a pozorovaným chováním. Zde se opět ke slovu dostává zkoumání nevědomých preferencí jednotlivců a tlaků, které vytváří jejich sociální okolí.

Na závěr se autorky věnují ještě dvěma okrajovým přístupům - gestalt psychologii a tzv. roszakovské ekopsychologii. Jejich společným jmenovatelem je celostní přístup k problematice životního prostředí. Zástupci těchto směrů upozorňují na potřebu identifikace našeho já s tzv. ekologickým já, přesah existence jednotlivce a sounáležitost s globálním ekosystémem. I když jde o přístup nejméně empiricky ověřitelný, je podle mého názoru velmi přínosnou myšlenka potřebnosti "nadhledu" při řešení komplexních environmentálních problémů. Environmentalistika, stejně jako ostatní disciplíny, trpí nedostatkem integrace specializovaných nik expertních znalostí o malém výseku reality.

V bezmála třísetstránkové publikaci, opatřené obsáhlým seznamem literatury, autorky přinášejí cenné psychologické reflexe problémů, kterými se běžně zabývá například environmentalistika, sociologie, pedagogika nebo ekonomie. Kniha může být užitečná pro čtenáře, který se s psychologií environmentálních problémů setkává poprvé. Jde mnohem dále než jiné texty zabývající se vztahem člověka a přírody a ukazuje všem, kdo se potýkají s environmentálními problémy, že psychologické mechanismy skryté za odbornou informační základnou mohou významně podpořit či znehodnotit naši snahu o řešení problémů. Domnívám se, že velký užitek z knihy mohou mít také psychologicky vzdělaní čtenáři, kterým ukáže známé principy v nezvyklých kontextech a uplatněních. Je třeba více ekopsychologických výzkumů v českých podmínkách, kde má psychologie zatím velký dluh. Kladně lze hodnotit, že kniha je opatřena věcným rejstříkem a přehledem české ekopsychologické a environmentálně psychologické literatury, kde mohou zájemci najít již rozpracovaná témata. I přes drobné odlišnosti v odborné terminologii a občasný pocit, že se za textem skrývá americkou angličtinou psaný originál, je český překlad poměrně zdařilý. Vydání této publikace jistě lze označit za velmi záslužný počin a knihu považovat za základní text ekopsychologie dostupný v českém jazyce.

Bc. Ing. Viktor Kulhavý

http://obchod.portal.cz/recenze/psychologie-environmentalnich-problemu/30105/
.
.
Zdroj: VašiNaši


12.11.2011 15:04:29
hubertxy
ISSN 1804-929X
Vlastní vyhledávání
Časopis kultury a oddechu
web Tomáše Vícha
Psychotronika a druidismus
Portál o architektuře
Veřejnost, odbornost, komunikace
Umění žít s uměním
Aktuálně ze světa výtvarného umění
Kalendář astronomických snímků dne
Portál italské Mezinárodní Společnosti Biourbanismu - ISB
Poezie
Soukromá škola dramatické tvorby a Metody Jacques Lecoq (Francie)
The California Institute of Earth Art and Architecture
Aktuálně o designu
Anotace různorodé naučné literatury
Architektura země Dogonů
Biotecture, Michael Reynolds
Stránky hledačů poznání
web Igora Chauna
Hanas living factory
Johana Hájková - perokresby
Klub se věnuje ochraně památek  v Praze od r. 1900
web o.s. Za krásnou Olomouc
iniciativa za veřejnou diskusi
deník
literární server
cyklistika, cykloturistika, cestování na kole
Občanské sdružení
Mapa pražských kauz
Zaměřeno na magistrát!
Nový zdroj informací
časopis
blogy na Respektu
Ukrajinský kulturně politický měsíčník s českou mutací
web Stanislava Vašiny
Literární almanach on-line
občanské sdružení
Hmyzáci a jiné šperky z polymeru
TOPlist
free counters
t.vich@seznam.cz, stanislav.vasina@gmail.com
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one