logonove2-001.jpg

Výzkum ukázal, kdo rozhoduje o podobě města. Občané to nejsou.

Výzkum ukázal, kdo rozhoduje o podobě města. Občané to nejsou. - obrázek

Výzkum ukázal, kdo rozhoduje o podobě města. Občané to nejsou. - obrázek

Tisková zpráva Arniky – Centra pro podporu občanů

 

 

 

 

22. června 2011


Výzkum ukázal, kdo rozhoduje o podobě města. Občané to nejsou.


Zapojení veřejnosti do rozhodování o rozvoji města je prakticky nulové, i když lidé mají zájem na rozhodování se podílet. Magistrát při plánování příliš nespolupracuje s městskými částmi a se Středočeským krajem. Významný vliv na rozhodování má korupce a rozvoj města ovlivňují více mezinárodní investiční společnosti a developeři než občané, nevládní organizace či nezávislí experti. Je třeba změnit vnímání zelených ploch a volné krajiny a určovat jejich cenu s ohledem na ekosystémové služby, které lidem poskytují. To jsou některé z předběžných závěrů výzkumu týkajícího se suburbanizace a „sídelní kaše“, který v Praze prováděli v uplynulých 4 týdnech studenti z prestižní univerzity v nizozemském Wageningenu zaměřené na udržitelný rozvoj. Výzkum zadaný Arnikou se konal s podporou Zemědělské kanceláře Velvyslanectví Nizozemského království v Praze. Jeho výsledkem bude studie, kterou získají úředníci, odborníci i další zájemci k dalšímu využití. Arnika chce výsledky výzkumu také využít pro podávání připomínek k připravovaným změnám územního plánu.


“Vynucování předpisů v Praze funguje, ale je tu nedostatečné spojení mezi rozhodováním na úrovni městských částí a vyššími stupni, tj. celoměstskými, regionálními či národními. Rozhodování navíc ovlivňují developeři či lobbyisté, tedy silné subjekty stojící vně rozhodovacího procesu. Jedná se o výrazný přístup shora dolů. Občanský sektor nemá zdroje – čas, finance, znalosti – aby ovlivnil proces tvorby územního plánu, proto vzdává i pokusy o to,“ shrnul některé z poznatků Simon Fischer z Německa, jeden ze studentů University of Wageningen. „Část občanů tu má jen velmi malý nebo žádný zájem podílet se na rozhodování o územním plánu. Mezi politickou reprezentací je málo profesionálů a odborníků,“ doplnila jej Jessica Bethancourt z Guatemaly. „V Nizozemí je situace mnohem lepší, pokud jde o účast veřejnosti, obcí a nezávislých odborníků v rozhodování. S jejich názory a myšlenkami se počítá. Účast veřejnosti je v Nizozemí navíc aktivnější,“ srovnává Mecklina Babyegeya, studentka z Tanzanie.


První skupina studentů z 20 zemí světa se na přelomu května a června věnovala centrálním částem Prahy a na její práci navázal druhý tým studentů, který pak sledoval vybrané čtvrti na okraji metropole. V některých městských částech studenti identifikovali velký počet prázdných bytů, přestože v těch samých lokalitách se staví rozsáhlé nové rezidenční komplexy. Z výzkumu vyplynulo, že chybí také analýza, kolik nových staveb je vlastně potřeba. V novém územním plánu je proto třeba zaměřit se na funkci budov a specifikovat, kolik plochy pro kterou funkci má být v dané oblasti vymezeno. Studenti potvrdili, že v řadě případů hraje významnou roli v rozhodování vysoká míra korupce. To ve výsledku znemožňuje udržitelný rozvoj, protože se upřednostňují krátkodobě komerčně výhodné projekty.


Výzkum ukázal, že rozvoj nemusí probíhat jen na úkor volné krajiny na okrajích města. Zajímavou čtvrtí zejména pro mladé lidi se mohou stát například Vysočany díky přestavbě bývalých průmyslových areálů a díky dobré infrastruktuře, spojení se středem metropole či dostatku zeleně. Naopak nesmyslná komerční výstavba může poškodit jinak fungující čtvrť - Žižkov. Do sebe uzavřené projekty jako je například tzv. Central Park či navrhovaná zástavba na místě nákladového nádraží jsou pro rozvoj čtvrti překážkou, nikoliv přínosem.


Jako jedna z ukázkových lokalit pro studium suburbanizace byla vybrána pražská čtvrť Benice. Na okrajích původní vesnice vzniklo hned několik nových satelitů a další se zde plánují na rozlehlé, dosud volné ploše polí. Analýza ukázala, že výhodou lokality je zejména dostatek zeleně, mezery jsou však v systému veřejné dopravy, v zapojení občanů do rozvoje obce, které je prakticky nulové, a ve spolupráci mezi městskou částí, magistrátem a dalšími úřady. Ačkoliv nový územní plán počítá na kraji obce se zachováním a rozvojem zeleně, hrozbou jsou tu změny stávajícího územního plánu, které umožňují vybudování další rezidenční oblasti. Jedná se o příklad trendu, kdy podobu města ovlivňují spekulanti s půdou a realitní developeři. Zemědělské plochy a plochy zeleně jsou prodány společnostem, které mohou za nízkou cenu budovat na těchto územích novou zástavbu.


Ochranu před likvidací přírodních ploch vidí studenti ve změně pohledu na tzv. ekosystémové služby. „Při rozvoji není brána v úvahu hodnota ekosystémů. Lesy, parky, jezera a jiné podobné plochy jsou v předměstských lokalitách ohroženy,“ říká Stefan Petrutiu z Rumunska. Namísto posuzování z hlediska prosté ochrany přírody je třeba vyčíslovat cenu dotčených území pro člověka. Při územním plánování je tak nutné zvažovat komerční hodnotu pozemku vůči hodnotě území, tedy například hodnotě rekreačních funkcí, ceně zemědělské půdy pro pěstování plodin apod. Právě chybějící vyčíslení vede k ohrožení životního prostředí. Vedení Prahy by se také mělo více zaměřit na tzv. Green City Index, který nabízí ověřenou metodiku ke stanovení kvality života ve městě podle konkrétních parametrů.


„Máme svobodu pohybu a věříme, že naše města mohou neustále růst. Limity růstu jsou však stále stejné: potřeba zajistit potraviny, chránit vodní zdroje a přírodu. Dnes to však již neplatí jen pro jednotlivá města, ale pro celý svět,“ říká Ellen van de Vrught ze Zemědělské kanceláře Velvyslanectví Nizozemského království v Praze. Ačkoliv v Nizozemí je v územním plánu vymezeno 20 % plochy pro zeleň, ani to nechrání zemědělskou půdu před spekulanty. Cena zastavitelné půdy vzrostla za poslední 2 roky průměrně o 150 %. „Nejde pouze o pole, ale také o vodní plochy a přírodu. Zemědělci přitom mohou být silou, která tuto hodnotu chrání. To si uvědomuje také EU a poskytování zemědělských dotací mimo jiné váže na dobrý stav půdy a udržitelné hospodaření, které umožní zajistit produkci potravin nejen dnes, ale hlavně v budoucnosti. Farmáři sami se však přeměně zelených ploch v územních plánech na „červené“ neubrání. Proto je stále významnější role územních plánovačů, urbanistů a zkrátka těch, kdo navrhují rozvoj měst. Musíme být opatrní a zvažovat rozvoj sídel tak, abychom neztratili přírodu ani půdu produkující potraviny,“ zdůraznila Ellen van de Vrught.


Mnoho občanů ze zkoumaných městských částí věří, že nový územní plán je nadějí, jak podpořit pozitivní rozvoj a naopak zastavit neřízený spekulativní development. Zatímco lidé žijící v okrajových čtvrtích vyjadřují velkou ochotu zapojit se do rozhodování o rozvoji obce (až 80 procent respondentů), většina dotázaných obyvatel centrálních částí města nemá zájem aktivně spolupracovat na přípravě nového územního plánu. V Praze 1 je to dokonce více než 70 procent respondentů. Pouze v Praze 3 bylo mezi dotázanými více těch, kteří projevili zájem o participaci (více než 50 procent). Obyvatelé těchto městských částí také většinou nesledují přípravy nového územního plánu. Z centrálních čtvrtí nejvíce sledují územní plán obyvatelé Prahy 6 (33 procent). Podle studentů se lidé o územní plán nezajímají proto, že se v něm příliš nevyznají a navíc mají pocit, že jejich připomínky úřady neberou v úvahu. Je proto potřeba organizovat veřejná slyšení, jichž by se účastnili zástupci všech zainteresovaných stran.


Z výzkumu vyplynula velká závislost obyvatel sledovaných příměstských lokalit na individuální automobilové dopravě, když pro dojíždění do práce volí automobil několikanásobně více lidí než je těch, kdo používají autobusy. Velké procento lidí (až 66 % respondentů v Horních Počernicích) přitom uvedlo, že v případě lepší dostupnosti cyklodopravy by jí dali přednost. „Cyklostezky nejsou příliš dostupné a nemohou tak podporovat zájem o cyklistiku, u stanic metra není vybavení pro úschovu kol a kapacita veřejné dopravy v satelitních čtvrtích není dostatečná,“ uvedla některé z nedostatků studentka Ratu Tiara Habibie z Indonésie.
Ve všech sledovaných lokalitách je také velký potenciál energetických úspor. Studenti vidí jako obtížné dodržení cíle Evropské unie, podle něhož by do roku 2020 měly být všechny nové budovy uhlíkově neutrální. Problémem je nedostatečné zaměření státní správy a soukromých společností na energetickou účinnost a nízký veřejný zájem v oblasti obnovitelných zdrojů. Pouze jediná z pěti sledovaných městských částí má systém sběru organického odpadu, přitom ve výrobě energie z biologického odpadu se skrývá velký potenciál.


„Suburbanizaci v Praze nikdo systematicky nezkoumá ani nereguluje. Ačkoliv její moderní etapa probíhá 20 let, nemáme žádné zprávy o tom, jak ovlivňuje kvalitu života ve městě,“ shrnul význam výzkumu Martin Skalský, vedoucí Centra pro podporu občanů sdružení Arnika.

 

 

 

Poznámky pro editory a další informace:

 

O výzkumu:
Dvakrát 14 dní, dvakrát 26 studentů z 20 zemí světa, dvakrát 5 městských částí – studenti z nizozemské University of Wageningen pracovali od 23. května v Praze na výzkumu, jehož výsledkem bude studie o pražské sídelní kaši, suburbanizaci a satelitních městečkách. Výzkum navazuje na studie z předchozích 3 let, které byly zaměřené na zeleň v Praze, brownfields a nakládání s vodou.


Cílem detailního výzkumu bylo 5 okrajových částí metropole - Benice, Horní Počernice, Libuš-Písnice, Vinoř a Stodůlky-Třebenice – a 5 centrálních čtvrtí Prahy - Praha 1, Žižkov, Háje, Dejvice či Vysočany. Výzkum sledoval několik hledisek: rozhodovací procesy v územním plánování, infrastrukturu a technologie, ekosystémové služby a zainteresované osoby, skupiny a organizace. Studenti analyzovali silné i slabé stránky situace v jednotlivých čtvrtích a srovnávali hlavní aspekty suburbanizace ve sledovaných lokalitách. Součástí projektu jsou také doporučení a možné scénáře pro udržitelný rozvoj města a nový územní plán. Vedle samotných expertiz byl výzkum založen na rozhovorech se zástupci městských části a odborníky z vysokých škol, architekty, zástupci nevládních organizací atd. a dotazníkovém průzkumu, jehož se zúčastnilo 371 respondentů z pěti okrajových městských částí a 267 respondentů z centra Prahy.


Zpráva k zahájení výzkumu: www.arnika.org/tiskove-zpravy/mezinarodni-tym-studentu-bude-zkoumat-prazskou-sidelni-kasi

 

O suburbanizaci
Obecně se suburbanizací rozumí trend obyvatel měst přesouvat se z měst do obytných prostorů v rozrůstajících se soustředných kruzích od městského centra. Ačkoliv Praha zažívá pohyb obyvatel z centra města do okrajových částí již po několik století, zvýšený nárůst přišel s koncem komunistické éry. Toto živelné rozrůstání měst má za následek zvýšený tlak na životní prostředí a sociální život na periférii hlavního města Prahy. V posledních dvaceti letech byly oblasti obklopující historické centrum zahlceny novými obyvateli. Výhody periférie - blízkost zeleně a vodních ploch, více prostoru pro děti a další. - přilákaly mnoho mladých rodin s dětmi ze středních i bohatších vrstev. Ačkoliv populace vzrostla za posledních 80-90 let o 33 procent z 900 000 na 1 200 000, posledních dvacet let už stagnuje a pouze lehce roste v posledních třech letech. I tento minimální nárůst nicméně vede ke zdvojnásobení zastavěného území ve srovnání se 30. a 40. lety.


Fotogalerie ke studentskému výzkumu: http://arnika.org/fotogalerie/2011-suburbanizace

Graf k analýze zúčastněných stran a jejich vlivu na nový územní plán (graf v plné velikosti)
 
Poměr využití individuální autodopravy a MHD v okrajových částech Prahy: (graf v plné velikosti)

Ochota využít cyklistickou dopravu: (graf v plné velikosti)

 

 

 

 

Zdroj: Arnika

 

 


 

27.06.2011 12:19:02
hubertxy
ISSN 1804-929X
Vlastní vyhledávání
Časopis kultury a oddechu
web Tomáše Vícha
Psychotronika a druidismus
Portál o architektuře
Veřejnost, odbornost, komunikace
Umění žít s uměním
Aktuálně ze světa výtvarného umění
Kalendář astronomických snímků dne
Portál italské Mezinárodní Společnosti Biourbanismu - ISB
Poezie
Soukromá škola dramatické tvorby a Metody Jacques Lecoq (Francie)
The California Institute of Earth Art and Architecture
Aktuálně o designu
Anotace různorodé naučné literatury
Architektura země Dogonů
Biotecture, Michael Reynolds
Stránky hledačů poznání
web Igora Chauna
Hanas living factory
Johana Hájková - perokresby
Klub se věnuje ochraně památek  v Praze od r. 1900
web o.s. Za krásnou Olomouc
iniciativa za veřejnou diskusi
deník
literární server
cyklistika, cykloturistika, cestování na kole
Občanské sdružení
Mapa pražských kauz
Zaměřeno na magistrát!
Nový zdroj informací
časopis
blogy na Respektu
Ukrajinský kulturně politický měsíčník s českou mutací
web Stanislava Vašiny
Literární almanach on-line
občanské sdružení
Hmyzáci a jiné šperky z polymeru
TOPlist
free counters
t.vich@seznam.cz, stanislav.vasina@gmail.com
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one