logonove2-001.jpg

Výzva Gullivera B aneb dortová bitva

archiweb.cz - Výzva Gullivera B aneb dortová bitva - Mozilla Firefox 6.7.2014 135232.jpg
úryvek z knihy architekta Karla Honzíka „Znovuzřízení ráje“
Neuvěřitelné, ale věrohodné zážitky architekta Pavla Galandy
Román Znovuzřízení ráje (Čs. spisovatel 1961) popisuje cestu americké lodi, hledající ostrov, na němž v minulém století Francouz Rollon vybudoval utopickou osadu podle Rousseauových zásad přirozeného života. Bájný ostrov naleznou, avšak domnělý „ráj“ se ukázal jako nefunkční a snadno rozvratitelný. Autor kritizuje snahy lidí vybudovat ráj umělou cestou, neodpovídající lidské přirozenosti.
Adamovič – Slovník české literární fantastiky a science fiction
První beletristická práce představitele české soudobé architektury, polo dobrodružný, polo fantastický, ale i množství reálných prvků obsahující román. Jeho hrdinou je český architekt, náhodný účastník plavby na přepychové lodi, která pluje s americkými boháči do Tichomoří, kde jim podnikavý pořadatel slibuje nalézt na zapomenutém ostrově ráj a osvobození od pout civilizace...
archiweb.cz - Výzva Gullivera B aneb dortová bitva - Mozilla Firefox 6.7.2014 135232.jpg
1-1-KH obal 412062014_0000.jpg
1-KH obal 312062014_0000.jpg
1-KH obal 512062014_0000.jpg
3-KH obal 112062014_0000.jpg
2-KH obal 212062014_0000.jpg
O´Saile: „Začnu nejprve ostrovem New-Pa. Nuže, odpusťte, ale jaký je to nový ráj? Nevidím v něm nic víc než další Riviéru pro boháče. Někdo by mohl říci, že tam žijí jako v ráji, ale nezdá se mi být rájem hloupé ubíjení času v hernách a v tak zvaném společenském životě, v hostinách, pitkách, piknikách, čajích o páté, v křepčení. To není ráj, kdy člověk v sobě ohlušuje poznání přírody a světa, především poznání sebe sama, kdy v sobě ohlušuje tvořivé síly“.

    Galanda ustal ve vyprávění, protože venku zahřmělo. Viděli jsme oknem bouřkové mračno, plující na modrém nebi. Rychlý deštík opláchl prostranství před hotelem Moskva, na které jsme se dívali z devátého patra jako na barevnou mapu.
    Galanda řekl: ,,Nevěřil bys, jak byli všichni zticha, když O´Saile mluvil. Sotva zazvonila lžička o šálek.“
    Modré trolejbusy kroužily dole, na lesklé dlažbě, ve které se zrcadlilo nebe. Několik aut, spartaků a poběd, jako by plulo mezi oblaky.
    Vrátili jsme se znova do pokoje a Galanda pokračoval.

    O'Saile: ,,A nyní Rollonův ostrov. Robert Guiacard Rollon chtěl vrátit děti Přírodě s velkým P. V domnění, že budou jednat přirozeně, jako ideální divoši, postavil je do ní hůře než nahé, protože jim amputoval všechnu společenskou tradici. Každý nejprimitivnější divoch měl výhody proti Rollonovým dětem, protože se opíral o celý soubor zkušeností, nashromážděných jeho rodem. Rollonovy děti, tělesně, a proto i mozkově rozvinuté pro určitý společenský stupeň výroby, byly náhle zbaveny přirozených prostředků, poznaní světa, myšlení. Rollonovy děti - a jejich potomci, to jsou podivná torza, podobná oněm antickým Venuším, které nacházíme bez rukou, bez hlav, s uráženýma nohama. Starý Rollon převzal od Rousseaua jeden veliký omyl, že člověk může existovat mimo společnost... Mimospolečenský člověk, to je asi podobný nesmysl jako mimovodní ryba, nebo mimovzdııšný pták. A další omyl, jehož se Rollon dopustil: Domněnka, že lze na světě izolovaně vytvořit nějakou civilizaci, že lze uniknout nějakým způsobem zákonu souvislostí všeho se všim!“
    (Jestliže až do této chvíle občas zazvonila lžička o taliř, jestliže bylo slyšet tlumené kroky sklepníkovy, nyní se zdálo, že všechen život umlká, že zní jen O´Sailův hlas:)
    ,,Ne, rájem není ani New-Pa, ani Rollonův ostrov. A vůbec není možné vytvořit ráj někde mimo společnost. Ani pro sebe samotného ne. Přečtěte si Taipi od Melvilla, Gauguinovu Noa-Noa. A jiné podobné knihy, do nichž autoři vložili vzpomínky na domnělý ráj. Ale proč se ve většině případů vraceli zpět do civilizace, byl-li to ráj? Uznejte, že z opravdového ráje byste nikdy neodjížděli.
    Říkám znova, že ráj není možno vytvořit nikde mimo vlastní život společnosti, ale věřim, že je možno jej vytvořit přímo ze života společnosti. Mohu vám svěřit, jak to řekl kamarád Pavel Galanda:
    ››Do ráje se neutíká, ráj je nutno vytvořit!‹‹
    "Řekl to jistě tak jako architekt, protože ví, jaké prostředky má dnešní společnost, jaké obrovské prostředky, aby proměnila zemi v ráj, a to v ráj pro všechny!"
    Nyní je v růžové kafetérii ticho tak hutné, že jím nepropadne ani jehla. Ale je to ticho předbouřkové. Cítí se, že může explodovat v každém okamžiku.
    O'Saile pokračuje: „Dnes ovládáme síly, které nám dovolují navršit hory, vyhloubit údolí, vytvořit jezera, moře, vezměte například kaskády přehrad TVA, nebo sovětské Cimljanské moře. Mohli bychom stáčet Golfské proudy vytvářet déšť, slunné počasí. Byli bychom dnes s to opravovat a tvořit klima. Mohli bychom už dnes svěřit těžkou práci automatickým strojům a člověka změnit v řidiče. Mohli bychom snížit jeho pracovní dobu možná i na půl roku, aby se mohl druhou polovinu roku procházet v parcích, mezi barevnými domy z umělých hmot, mezi domy plnými obytných teras. Krátce: mohli bychom vyrábět volný čas, vhodný pro poznávání světa. A co ještě?...
Mohli bychom se pohybovat bleskově po zeměkouli z místa na místo, pronikat do vesmíru, na planety... Mohli bychom vychovávat člověka osvíceného, zbaveného hysterií a pověr, které jím cloumaly, dokud neznal své psychické ustrojení.
    Mohli bychom to všechno brzy, kdybychom nevyráběli... pumy a... nezaměstnané!“
    Teď se ticho v kafetérii proměnilo v šelestění obavy. O'Saile ví, že se blíží k velmi citlivé mině, kterou je nutno zneškodnit. Postupuje už jen krok za krokem... Po špičkách. Čokoládový Michael znehybněl, Nelly a Katy s ním.
    O'Saile: „Souhlasím tedy do jisté míry s tím, že průmyslová revoluce uskuteční nejfantastičtější sny. Že technika vytvoří ráj na zemi!

                                               ALE!

Právě podmínky, za kterých průmyslová revoluce a technika mohou uskutečňovat fantastické sny, za kterých mohou vytvořit ráj na zemi, nejsou dosud ustaveny!“
    Nyní už je slyšet hlasitý dech celé kafetérie. Hlavy přítomných se naklánějí vpřed. Jimmyho lidé pomalu vstávají ze židlí, opřeni rukama o stolky, oči připoutané ke rtům O'Sailovým.
    O´Saíle: „A tyto podmínky jsou: za prvé...zru...še...ní soukromého vlast...“
    V tom okamžiku je O´Saile umlčen. Smetanový dort vržený rukou Jimmyho chlapce, (který se vymrštil jako vzpružina), vnikne mu do úst, rozpleskne se po celé jeho tváři. Současně se zdvihá křik „Šat-ap!“, jako by se dral z jediného hrdla. Ale proti němu stejně divoké syčení. Dvě vlny se srážejí v pěnivém vření, v němž zaniká slabé pípání staříka: ,,Je to komunistická propaganda!“ Krize nezná klidu, narůstá rychle: Mladík se žlutými brýlemi, který byl dosud astenicky schýlen, narůstá jako diskobolos, v ruce svůj kruh dortu, a vedle něho mladíček koktající kletby zdvihá nad hlavu hrst smetany. Bombardování proměnilo hlavy Jirnmyho chlapců v hroudy čokolády a kapající zavařeniny.
    Rozpoutá se

                     S M E T A N O V Á,  Z A V A Ř E N I N O V Á
                              A  Č O K O L Á D O V Á  B I T V A .

    Křik žen, padající židle. Nepravidelné hvězdy, bílé, hnědé, červené a oranžové, se rozsvěcují na stropě, na stěnách kafetérie, na šatech přítomných žen a mužů.
    Tváře mnohých jsou už k nepoznání, pokud pohoršeně neopustili místnost. Ale Čokoládový Michael se změnil v anděla. Poletuje s novými a novými podnosy dortů a nabízí je pod podivuhodnými jmény: „Sláva Ritzu“, „Pravý vídeňský Sacher“, „Pýcha hotelu Waldorf-Astoria!“, „Doporučuji jako znamenité střelivo!“
    Chapliniády ještě nevymřely! Ó, dortové boje z němých filmů! Ještě žijete! Nezapomenutelné!
    Vřavou se protlačil Kid Joy, uchránil se před smetanovými zásahy, naklání se k Pavlovi a Zoše:
    „Musíte přijít ke Stanu Warwickovi... Je to důležité... Budete tam v bezpečí... Prosím, jděte tam co nejdříve! Hned! Pro vaše bezpečí!“
    Kafetérie se vyprazdňuje - pouze Gulliver-B zůstal. Vyzbrojen aparátem a fotobleskem hledá záběry rozstříkané smetany a zavařeniny po stěnách.
    „Pozoruhodné útvary!“ vysvětluje hubené blondýně s brýlemi. ,,Hleďte... Zde! Smetanová hlava psího muže, z jehož tlamy srší obrovské plameny meruňkové marmelády. Díváme-li se blíže, oheň má tvar divoké ještěrky s čokoládovou žokejskou čapkou na hlavě! Senzační, co myslíte?“    Blondýna horlivě přikyvuje. A Gulliver-B ji vodí dál jako cicerone obrazovou galerií.
    „Ale krom toho, smetanová psí hlava ubíhá na dvou čapích nohách z rybízové zavařeniny, po římse z růžového dřeva!“
    „Ou márveles!“










úryvek z knihy:
„Znovuzřízení ráje“
Karel Honzík,
Československý spisovatel   
1961

 
07.07.2014 07:27:42
hubertxy
ISSN 1804-929X
Vlastní vyhledávání
Časopis kultury a oddechu
web Tomáše Vícha
Psychotronika a druidismus
Portál o architektuře
Veřejnost, odbornost, komunikace
Umění žít s uměním
Aktuálně ze světa výtvarného umění
Kalendář astronomických snímků dne
Portál italské Mezinárodní Společnosti Biourbanismu - ISB
Poezie
Soukromá škola dramatické tvorby a Metody Jacques Lecoq (Francie)
The California Institute of Earth Art and Architecture
Aktuálně o designu
Anotace různorodé naučné literatury
Architektura země Dogonů
Biotecture, Michael Reynolds
Stránky hledačů poznání
web Igora Chauna
Hanas living factory
Johana Hájková - perokresby
Klub se věnuje ochraně památek  v Praze od r. 1900
web o.s. Za krásnou Olomouc
iniciativa za veřejnou diskusi
deník
literární server
cyklistika, cykloturistika, cestování na kole
Občanské sdružení
Mapa pražských kauz
Zaměřeno na magistrát!
Nový zdroj informací
časopis
blogy na Respektu
Ukrajinský kulturně politický měsíčník s českou mutací
web Stanislava Vašiny
Literární almanach on-line
občanské sdružení
Hmyzáci a jiné šperky z polymeru
TOPlist
free counters
t.vich@seznam.cz, stanislav.vasina@gmail.com
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one