logonove2-001.jpg

(13.) U Zlatého prstenu

picture_54177_296_5.jpg
     
              
                The Golden Ring


Svítá,
den se otevírá,
země dýchá,
příroda říká:
dobrý den!

 

Kolaps města po svém děsivém vyvrcholení přináší úlevu jak po horečce. Naši hrdinové začínají hledat inspiraci pro založení krásného a zdravého města.

Vlaďka: „Kdo má první vizi města?“
Pepa: „To jsem na vás zvědav.“
Ornello: „Při studiu historie Prahy jsem narazil na jednu zajímavost. Myslím, že by pro naši inspiraci mohla být první klíč. Je to rébus. Tady v Literární kavárně v Týnské, v domě U Zlatého prstenu, se traduje stará pověst. Před několika staletími byl na popravčím lešení na Staroměstském náměstí sťat velmistr pronásledovaného řádu templářů. Velmistr v hrobě v znesvěcené zemi však neměl pokoje a drže si v podpaží uťatou hlavu projížděl se na koni městem. Když tudy jednou jel maje ukrutnou žízeň, vstoupil do krčmy. Poručil si pivo, přiložil džbán k ústům a pil mocnými doušky. Pivo však jeho hlavou protékalo na podlahu. Poručil si ještě několik džbánků, ale stále ne a ne žízeň uhasit. Sličná krčmářova dcera mu poradila, aby si hlavu nasadil na krk a pak pil. A stalo se, že templář svoji žízeň konečně uhasil. I sundal si zlatý prsten s nádherným drahokamem a s vřelými díky jej daroval krčmářově dceři. Ona a její otec se stali náramnými boháči a na památku této šťastné události nechali nad vchod domu vsadit velký zlatý prsten jako domovní znamení.“
Olin: „Z toho plyne ponaučení, že chceme-li pít, je třeba mít hlavu na správném místě.“
Káča: „A druhé poučení je, že když se ve správnou dobu na správném místě stane správná věc, z čista jasna tam vytryskne ze země genius loci jak pramen živé vody.“
Vlaďka: „Paráda! A ti, co z pramenu chodí pít, uhasí svou žízeň po životě.“
Olin: „Mají-li ovšem hlavu na svém místě.“

Káča: „Víte, kdo naši literární kavárnu jako součást Galerie hlavního města Prahy navrhl a postavil? Ono se to moc neví, byl to nejznámější pražský architekt Vlado Milunić.“
Olin: „Nejznámější a řevnivými architekty díky tomu i nejopovrhovanější. Nemohou mu zapomenout, že za posledních 20 let postavil s Frankem Gehrym jediný pražský světoznámý dům.“
Vlaďka: „Koho to vidí moje oči! Hle, na baru stojí náš pan architekt Vlado Milunić a Martinu Horáčkovi, známému historikovi umění, zrovna žehrá na svůj krutý osud zavržené superhvězdy. Vlado, Martine, jak se daří? Pojďte k nám a poraďte nám!“
Vlado Milunić: „Právě jdu z rozhlasu, a chca nechca vám musím zopakovat: je něco shnilého v tomto městě! Jak říkal Ludvík Vaculík, trh má zlú povahu, je nenasytný, sobecký a nevzdělaný.“
Káča: „Ano, to se potvrdilo, město díky neviditelné ruce trhu zkolabovalo. Jak se vám Vlado povedlo postavit tuto naši oblíbenou kavárnu?“
Vlado: „Dům U Zlatého prstenu jsem dělal současně se stavbou Tančícího domu a s Hvězdou na Petřinách a ateliér jsem měl za rohem v Celetné v Hrzánském paláci od Alliprandiho.“
Káča: „Úžasná 90. léta...“
Vlado: „No ano, podobnou rekonstrukci, rockový klub Radost FX jsem dělal hned po Sametu v Bělehradské. Rekonstrukce Zlatého prstenu na Galerii hlavního města Prahy se mi líbila, připomínala mi Galerii Uffizi ve Florencii. Ta byla také původně obytným palácem a návštěvníci jsou s uměním v příjemných intimních prostorech pokojů a ne ve velkých ratejnách jako v Louvru. Pamatuji si tu na provozovnu Pražské stavební obnovy pro Ungelt a na šílený bordel a na rozpojený dešťový svod, ze kterého tekla voda do suterénu. A, to byl další šok, v přízemí v největší nádherné místnosti se štukovým stropem byla hnusná trafostanice. Náš hlavní husarský kousek byl, že jsme ji přemístili do suterénu. Udělal jsem nová vstupní vrata, obnovil zazděná okna, nad vstupem jsem plánoval kinetickou plastiku s nápisem galerie, kterou mi blbí památkáři nepovolili. Tady na dvoře jsem udělal nové pavlače a eliptická okna na schodišti, aby bylo možné z prostoru galerie vyjít ven a z výšky sledovat, co se děje dole na kavárenském dvoře, kde se mohou v klidu pořádat přednášky, koncerty a výstavy aniž by někoho rušily.“
Vlaďka: „Vida, co vše by se dalo. Dnes lidi ani neví, že jsou v galerii nebo naopak, že ve dvoře je kavárna.“
Vlado: „Škoda, že tu chybí navrhované popínavky jak je zvykem ve Florencii, dvůr domu by získal malebné kouzlo a intimitu. Také se uvažovalo, že na půdě bude dětský koutek, kde se budou děti pokoušet o malby a sochy. A o vstupní hale jsem měl jinou představu...“
Káča: „To jsou všechno důležité informace, jak chytře a s citem jste to dělal. Ve srovnání s tím, jak současný Sbor expertů pro památkovou péči nechal neznámému investorovi vybourat dům U Sixtů v Celetné kvůli investici do ixtého zbytečného hotelu.“
Olin: „Je to na hovno. Co v Praze staletí pomalu rostlo jak korálový útes, je dnes díky neschopnosti rozvrácené dvoukolejné památkové péče v sekundě nenávratně pryč. Velké peníze ve špatných rukou přináší velké neštěstí.“

Vlaďka: „Vlado, ještě vás napadá nějaká důležitá drobnost, která se U prstenu nedotáhla?“
Vlado: „Ano..., jde o kovanou mříž nad hlavním vchodem od Týnského chrámu. Je nedodělaná.“
Ornello: „Co jí schází?“
Vlado: „Nad vchodem chybí mimo jiné figurky milenců. Sám jsem je vymodeloval, ale kovář na ně tehdy pro samé peníze zapomněl. Víte, jen lidská láska umí spojit věc, místo a čas a dát zlatému prstenu smysl. Jen přirozený život probudí dřímajícího genia loci.“
Káča: „Vida, jak prosté.“
Ornello: „Život může genia loci probudit, ale co když se život s duchem místa míjí? Praha nikdy nebyla živější než dnes, je tu spousta lidí, cizinců, turistů - a přesto, jako by se duch města vytrácel. Christian Norberg-Schulz psal o geniu loci staré Prahy, ale kde je genius Prahy 2015?“
Martin Horáček: „Genius loci není nějaký duch-strašidlo. Jeho charakter nezávisí jen na tom, jak místo vypadá, jestli je kopcovité, zalesněné, stinné nebo slunné. Jde o to, jaký k němu mají vztah jeho obyvatelé, jak se chovají, co hledají, co očekávají, jak moc ho mají rádi.“

Olin: „Láska a slunce nad hlavou, oslava života, to je radost.“
Pepa: „No ty vole...“
Ornello: „Tady se nám klube vize přirozeného světa jedna báseň.“
Káča: „Píšu vizi probuzeného města číslo jedna.“ 


I.  Zdraví lidé si s láskou staví příjemné domy a z nich přirozeně roste krásné město




Noc je mladá, Tančírna volá!
26.12.2017 22:52:59
hubertxy
ISSN 1804-929X
Vlastní vyhledávání
Časopis kultury a oddechu
web Tomáše Vícha
Psychotronika a druidismus
Portál o architektuře
Veřejnost, odbornost, komunikace
Umění žít s uměním
Aktuálně ze světa výtvarného umění
Kalendář astronomických snímků dne
Portál italské Mezinárodní Společnosti Biourbanismu - ISB
Poezie
Soukromá škola dramatické tvorby a Metody Jacques Lecoq (Francie)
The California Institute of Earth Art and Architecture
Aktuálně o designu
Anotace různorodé naučné literatury
Architektura země Dogonů
Biotecture, Michael Reynolds
Stránky hledačů poznání
web Igora Chauna
Hanas living factory
Johana Hájková - perokresby
Klub se věnuje ochraně památek  v Praze od r. 1900
web o.s. Za krásnou Olomouc
iniciativa za veřejnou diskusi
deník
literární server
cyklistika, cykloturistika, cestování na kole
Občanské sdružení
Mapa pražských kauz
Zaměřeno na magistrát!
Nový zdroj informací
časopis
blogy na Respektu
Ukrajinský kulturně politický měsíčník s českou mutací
web Stanislava Vašiny
Literární almanach on-line
občanské sdružení
Hmyzáci a jiné šperky z polymeru
TOPlist
free counters
t.vich@seznam.cz, stanislav.vasina@gmail.com
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one