logonove2-001.jpg

4. Umění a tradice

4. Umění a tradice - obrázek

4. Umění a tradice - obrázek

2. beseda na téma Nová organická architektura (NOA)

 

 

 

Obsah:


1. Tančící dům, Národní knihovna a kontext


2. Jiná organika


3. Morálka, architektura a řemeslo


4. Umění a tradice


5. Urbanismus a participace


6. Autorství versus masová produkce


7. Organická architektura

 

  - **** -

 

 Fontána, Marcel Duchamp, 1917

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Černý čtverec, Kazimir Malevič, 1913

 

 

 

 

Horáček:
Nemůže za relativizaci hodnot i moderní umění, že obraz, kde je černý čtverec na černém pozadí, stojí stejně tolik peněz jako Raffael nebo Rubens? Že socha z trubek stojí stejně jako mramorová socha od Michelangela? Když lidé přistoupí na takovou logiku, není potom stejná logika, že je jedno, jestli mám repliku sochy z plastu nebo jestli mám originální sochu? Nemůžou si nakonec za to umělci sami, že umění není brané vážně, že je jedno, jestli je to kopie nebo originál nebo co to vlastně je?

Skála:
Já myslím, že se dotýkáme zase morálky a toho, že současní umělci přebírají normální tržní marketingové strategie. Vlastně to zařizuje reklama, prostě se tam ukládají peníze. Takže je v podstatě víceméně jedno, jaké to umění je.

Vincourová:
Je to trh jako jakýkoliv jiný.

Skála:
Ale předpoklad základní kvality tam asi je, ale zase to je ten případ, kdy se s tím dobře pracuje. Když to není příliš intimní.
 
Horáčková:
Když se na to podívám z hlediska trhu, tak je možno říci, že třeba Malevič je mnohem výhodnější jako tržní materiál, protože je rychleji vyrobitelný?

Hobbyraum, Kateřina Vincourová, 2001

Skála:
Když se podíváte na trh u nás, opravdu stojí víc Čapek nebo Filla a další modernisté než nějaký gotický obraz. To by souviselo s celým přehodnocením dějin umění, které bych přehodnotil z fleku podle mechanismů kvality, které trvají, a ne podle toho, jestli to byl nějaký novátorský čin v té době, jestli v tu dobu byl někdo, kdo něco zrovna vymyslel, protože v současné době je to vlastně už úplně jedno. Dnes už se skoro nedá nic vymyslet a vlastně by se to zase mělo vrátit k normálnímu logickému uvažování a k moudrosti, a to se týká podle mě i architektury. Ale zatím se to nedaří, protože trh všechno tak tlačí a válcuje, protože vyzvou toho, kdo si to tam zařídí.

Vincourová:
Jak vy jste se ptala na to, jestli ten Malevič není výhodnější, protože je levnější ho vyrobit než namalovat klasický obraz - to s tím nemá nic společného.

Skála:
Tam je asi vzrušující, že skutečně v té době to bylo něco úplně nového a že to bylo strašně avantgardní. Ale výsledek, co se týká toho černého čtverce, tak to pro mě tak zajímavé není. Jiná jeho díla jsou dobrá, černý čtverec je jenom ten zlomový okamžik, kdy on ho vymyslel, takže pak nabyl na ceně.

Vincourová:
Ale je to svoboda, je to obrovský průlom.

Hobbyraum, Kateřina Vincourová, 2001

Skála:
Jasně, ale ten průlom sám o sobě nemá hodnotu. Podle mě by vždycky mělo mít hodnotu to dílo samotné, ale ne, jestli ho někdo udělal první, protože pak se řeší, kdo to udělal první. Kdyby mě někdo vykradl a udělal to lépe, no, tak mám smůlu, je to svině, ale kdyby to udělal fakt lépe, tak by mělo být rozhodující, které to dílo má větší hodnotu.

Vincourová:
No a když vidíš třeba od Duchampa ten pisoár?

Skála:
Mě to fakt moc nezajímá.

Vincourová:
Mně to přijde strašně osvobozující, pokaždé z toho mám radost.

Skála:
Ale to bylo osvobozující v té době, dneska už to osvobozující není.

Vincourová:
Když se na to podívám, pořád mi to přijde osvobozující.

Skála:
Já jsem tradicionalista a vždycky to přirovnávám k tomu, jestli by ti to umění opravdu bylo na pustém ostrově k něčemu. A ten pisoár by ti tam možná byl k něčemu, tím pejorativním způsobem, jestli se tím dá zatloukat hřebík nebo jestli se to dá na něco využít. Ale jinak bych ty dějiny přehodnotil.

Vincourová:
Nevím, když máš třeba někoho, kdo učí klasickou hru na píšťalu a pak mu ukážeš nějakého pankáče, který přijde a na tu píšťalu zařve, taky to je prostě zážitek, je to osvobozující. Je to jiná dimenze, že někdo ten počin udělal, že ukázal tomu klasickému hráči, že také je možné přijít a na tu píšťalu zařvat.

Interiér Palác Akropolis, František Skála

Skála:
Já s tebou souhlasím.

Vích:
Ale co když pak vřeští úplně všichni? Protože v architektuře to dneska je. Všichni umí z betonu vylít cokoliv a žijeme v betonovém světě.

Vincourová:
Stejně jako všichni dělali secesi, dnes všichni dělají, že počítač je skvělý, takže teď budou všichni na tom blbnout, ale budou mezi nimi i jiní, kteří to mají nějak opodstatněné ...

Skála:
Je důležité ty věci pojmenovávat a říkat, jestli toto je dobře, nebo toto není dobře. Ne že se najednou řekne - to je teď ta organická architektura a my to teď všichni budeme dělat a všechny stavby budou zkroucený.

Vích:
Ale secese, která je taky organická, nikoho neuráží.

Vincourová:
Ale vždyť to muselo urážet spoustu lidí, kteří byli v té době progresivní.Palác Akropolis, interiér, František Skála

 

Vích:
Jenže secese to řemeslo má tutový.

Suske:
Mě moc potěšil v novinách článek o plagiátech nějakého moderního mistra, jak rozšlápl plechovku a něčím ji polil. A teď je to někde v muzeu a samozřejmě se objevilo 10 plagiátorů a znalci nedokázali už jaksi s jistotou říct, jestli to rozšlápl mistr nebo ne, protože samozřejmě rozšlápnout plechovku umí každý. A byl z toho veliký problém, protože ten mistrovský kousek má cenu 500 tisíc dolarů a těch 10 rozšláplých plechovek ne.

Skála:
To je samozřejmě argumentace veřejnosti proti současnému umění, ale já s ní částečně souhlasím, protože nejlépe je na tom ten, koho opravdu nikdo nedokáže okopírovat.

Horáček:
A nemáte vy architekti někdy splín, když třeba stojíte před chrámem svatého Petra nebo tady před Svatým Mikulášem od Kiliána Ignáce Dientzenhofera, že už nikdy nebudeme tak dobří? Nebo, jak to kdysi napsal Stendhal, že liberální demokracie je úplně skvělá, ale už nikdy nikdo nepostaví chrám svatého Petra? Máte z toho pocit, jako že je to dobré, ale v architektuře už to nikdy tak dobré nebude?

Suske:
Léon Krier o tom psal. Já ho celkem ctím, ale když jsem si to přečetl, tak bych mu za pravdu nedal.

Vích:
Takže jsou dneska nové stavby lepší nebo srovnatelné s těmi gotickými, renesančními nebo barokními chrámy? Palác Akropolis, interiér, František Skála

Suske:
Je to o kontextu, životní styl už je jiný a všechno je jiné.

Milunić:
Ale prostor pro překonání je vždycky. Právě žádná stupnice pro to hodnocení nemůže existovat, to je subjektivní. Mě se ptali v rádiu, jestli Kaplický je jedním z pěti nejlepších architektů na světě. Já říkám, co to je za blbost, někomu vyhovuje někdo úplně jiný, a říkám, že Michelangelo je nepřekonatelný, ale ještě předtím někdo stavěl a Michelangelo ho překonal. Takže logicky se může objevit někdo i po něm, protože v určité chvíli je něco významnější, ale po čase kritérium na ty věci je úplně jiné, že se to ani nemůže srovnat.

Suske:
Faktem je, že splín po řemeslu tu je, ten bych všude cítil.

Vích:
„Splín po řemeslu“ je myslím, nepřesný. Splín po poctivosti, takové té vnitřní, po tom, že když přijdete do sv. Víta, že to je jiné, hlubší, i než když přijdete do sebekrásnějšího secesního kostela.

Skála:
Já myslím, že to je logické, že to vychází z jednoty, která v té době panovala, z víry, která už neexistuje. Bez toho ani není možné něco dělat, jde o pevný názor, proč to ti lidé dělali takhle.

Vích:
A nebude už?

Skála:
Já si myslím, že to musí začít nějak úplně znova.

Noc nad Svatoborem, Peter Balhar

Vích:
Přehodnotit dějiny.

Skála:
Ne, já myslím úplně od začátku.

 

- **** -

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Les, Peter BalharTouha potoční, Peter Balhar

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Redakce: Martin Horáček, Tomáš Vích

 

05.07.2010 16:01:27
hubertxy
ISSN 1804-929X
Vlastní vyhledávání
Časopis kultury a oddechu
web Tomáše Vícha
Psychotronika a druidismus
Portál o architektuře
Veřejnost, odbornost, komunikace
Umění žít s uměním
Aktuálně ze světa výtvarného umění
Kalendář astronomických snímků dne
Portál italské Mezinárodní Společnosti Biourbanismu - ISB
Poezie
Soukromá škola dramatické tvorby a Metody Jacques Lecoq (Francie)
The California Institute of Earth Art and Architecture
Aktuálně o designu
Anotace různorodé naučné literatury
Architektura země Dogonů
Biotecture, Michael Reynolds
Stránky hledačů poznání
web Igora Chauna
Hanas living factory
Johana Hájková - perokresby
Klub se věnuje ochraně památek  v Praze od r. 1900
web o.s. Za krásnou Olomouc
iniciativa za veřejnou diskusi
deník
literární server
cyklistika, cykloturistika, cestování na kole
Občanské sdružení
Mapa pražských kauz
Zaměřeno na magistrát!
Nový zdroj informací
časopis
blogy na Respektu
Ukrajinský kulturně politický měsíčník s českou mutací
web Stanislava Vašiny
Literární almanach on-line
občanské sdružení
Hmyzáci a jiné šperky z polymeru
TOPlist
free counters
t.vich@seznam.cz, stanislav.vasina@gmail.com
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one