logonove2-001.jpg

New Age 1989 - 2009

New Age 1989 - 2009 - obrázek

New Age 1989 - 2009 - obrázek

Ismy poválečné architektury III.

Tomáš Vích

New age  1989 – 2009

 

11. bloby


12. neomoderna


13. environmentální architektura


14. minimalismus


15. revitalizace měst a krajiny

 



Rozpad totalitního východního bloku v roce 1989, rozvoj internetu a mobilních telefonů nastolily zcela novou situaci globální svobody, volného šíření informací, prolínání kultur, hledání vlastní identity ve všeobjímajícím chaosu či naopak objevování společného jmenovatele planetárního vědomí.

 


11. bloby  

19.4.2007


Anglické slovo „blob“ v překladu znamená kapka, kulička, kaňka nebo hrudka. Bloby jsou charakteristické proudnicovými organickými tvary zborcených a nejrůzněji zakřivených ploch, které připomínají živé tkáně pod mikroskopem. Bloby opouští „tvrdý“ euklidovský a newtonovský prostor svázaný pravoúhlými karteziánskými souřadnicemi x,y,z a vrhají se do teorie relativity a kvantové fyziky, kde zakřivení prostoru, černé díry a superstruny rozehrávají svět „jiného“ časoprostoru, kde údaje nahoře, dole, včera a zítra už nehrají svoji jednoznačnou roli. Pozorovatel je oloupen o geometrické perspektivní vnímání, musí se spolehnout na svůj hmat, intuici a instinkt. Útok na smysly ho vybízí k autenticitě chování teď a tady, bere mu klid racionálního spočinutí v rohu pravoúhlé místnosti. Bloby jsou spojením vysoce sofistikované architektury high-tech s nomádským a nativním, přirozeným světem primitivních kultur z počátku lidské civilizace. Blobisté se většinou rekrutují z řad technicistů, mašinistů a představitelů hnutí high-tech, profilujících se od konce 2. světové války, kteří si nově začali uvědomovat ekologická ohrožení a environmentální souvislosti. Z nadšení pro pokrok však vytvářejí domy, které připomínají spíše automobily, letadla či lehké konstrukce stanů a navozují pocit náhodného zastavení na cestě krajinou.


Důležitou tvůrčí osobností a teoretikem blobové architektury je Angličan Peter Cook (1936), jeden ze zakladatelů Archigramu (1961) proslaveného utopickými, futuristickými a velice vtipnými projekty kráčejících měst. V roce 2003 se mu konečně podařilo zrealizovat společně s Colinem Fournierem Dům umění v rakouském Grazu. Hmota tohoto nezvyklého objektu připomíná svým tvarem kravské vemeno. Cookovým názorovým kolegou je i Čech žijící v Londýně Jan Kaplický (1937), jehož dosud největší realizací je obchodní dům Selfridges (2003) v městě Birminghem připomínající pytel brambor a nově snad i stanová konstrukce Národní knihovny v Praze. Španěl Vicente Guallart (1963) v roce 2006 přišel s bloby vytvářejícími utopickou megastrukturu městské krajiny.


V Čechách zatím ojedinělým průkopníkem blobů je Petr Parolek (1972) žijící v Brně, autor v loňském roce otevřeného Odbavovacího terminálu Letiště Brno-Tuřany. V blobovém designu se prezentují i umělkyně Kateřina Vincourová (1968) autorka výstavního pavilonu  pro Microsoft (2001) a Jerry Koza (1976) autor reproduktorů Alfa.

 


KaplickýObchodní dům Selfridges, Birmingham, Jan Kaplický a Future Systems, 2003

Cook

Peter Cook, Colin Fournier - Dům umění v rakouském Grazu, 2003


Guallart

Španělské pobřeží - město budoucnosti, Vicente Guallart, 2006

 
Parolek

Odbavovací terminál Brno – Tuřany, Petr Parolek, 2006
 
Vincourová

Microsoft pavilón, Kateřina Vincourová, 2001


Koza

Jerry Koza, reproduktor Alfa, Symbiodesign, 2005

 

 


 


 



 


 

 


 


 



 


 



   

http://www-1.tu-cottbus.de/BTU/Fak2/TheoArch/Wolke/deu/Themen/032/Koeppler/Abb03,48.jpg

http://www.architectureweek.org.uk/eventimages/2487_Selfridges,%20exterior%20new.jpg

http://www.guallart.com/11re-naturalisation/img/Images/tarragona.jpg

http://www.airport-brno.cz/pics/galerie/gal_35.jpg

http://www.symbiodesign.cz/web/core/_page.php?p=index_fset_root&gl_lang=cz

 

 

 


 


 

12. neomoderna 


22.6.2007

Po roce 1989 spolu s otevřením hranic mezi „východem“ a „západem“ došlo k zajímavému úkazu – na scénu se znovu vrátila v 80. letech zcela zesměšněná modernistická architektura 50.–60. let. Z počátku 90. let to bylo ještě možno chápat jako další vtip postmoderní generace, koncem 90. let však již bylo jasné, že se nejedná o žert, ale o skutečný comeback industriálního stavebnictví do měst. Neomoderní architektura oprášila brutalistní „drsnou poezii“ pohledového betonu, závěsové sklo-hliníkové fasádní systémy, postupně zapomněla na městotvorné poučky o měřítku a kontextu. Z původní dobré myšlenky jednoduchosti a účelnosti se znovu, stejně jako v 70. letech, došlo k velkým gestům ve hmotách domů a k monotónním fasádám.


Důležitou osobností neomoderní architektury je Norman Foster, autor přestavby Reichstagu v Berlíně (1999). Jeho návrh nové kopule zároveň sloužící jako lapač světla pro zasedací sál, přesvědčivě vyhrál v mezinárodní soutěži svým tehdy ještě perfektním smyslem pro měřítko a kontext. V posledních návrzích do nového hlavního města Kazachstánu Astana, pro autoritářského prezidenta Nazarbajeva, se již zaprodal, stejně jako Le Corbusiér ve 30. letech svým projektem Centrosojuzu pro Stalina.


Podobně nešťastný osud potkal architekty zvučných jmen – Holanďana Rema Koolhaase, Francouze Jeana Nouvela či švýcarskou dvojici Herzog – De Mouron při jejich účasti na dle mého úsudku absurdně totalitní stavbu mrakodrapu pro Gazprom na petrohradském nábřeží. V soutěži nakonec vyhrál projekt britské kanceláře RMJM s mrakodrapem o půdorysu ve tvaru pěticípé hvězdy…


V Čechách tzv. „nová moderna“ tvoří okolo 90% profesionálního stavebnictví. V architektonických časopisech bohužel stále méně narazíte na jinou „alternativní“ architekturu. Za všechny české neomodernisty je možno jmenovat například kancelář A.D.N.S., kteří jsou spolu s londýnskou kanceláří KPF autory objektu Danube House na vltavském nábřeží Karlína, která se objevila i v poslední „bondovce“ Casino Royale.

 


 
Foster

Reichstag, Berlín, Norman Foster, 1999     
RMJM

Vítěz soutěže na novou budovu Gazprom, Petrohrad, RMJM, 2006
  

Nouvel

Zlatý anděl, Praha, Jean Nouvel, 2000

ADNS

River City Prague,  Administrativní budova na Rohanském nábřeží v Praze,  A.D.N.S., B1 společně s KPF Londýn, 2003

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

http://members.virtualtourist.com/m/tt/57ff/

http://www.ohta-center.ru/competition/projects/herzog
http://arkimia.nireblog.com/blogs/arkimia/files/oma_gazprom_boards_1.jpg
http://www.worldarchitecturenews.com/news_images/RMJM%20Gazprom%20sunset%20image.jpg

http://www.adns.cz/cs/realizace/danube-house/

http://www.psj.cz/index.php?menu=projekty_a_stavby.administrativni_budovy&group=7100

 

 

 


 


  

13. environmentální architektura

 

16.9. 2007


Environmentální architektura zvaná též eko-architektura či zelená architektura, se vyznačuje ohleduplností k životnímu prostředí – anglicky nazývaného environment. Klade zásadní důraz na úsporu energií nutných k provozu budov, ale i nutných k jejich stavbě. Využívá energie větru, země, vody a slunce. Upřednostňuje obnovitelné materiály - zejména dřevo a tradiční materiály kámen a hlínu, hledí na správnou orientaci vůči světovým stranám a pracuje s učením Feng-šuej.


Eko-architektura není jen o energeticky úsporných a pasivních domech, ale je alternativním postindustriálním stylem, je rozumným odvrácením se od drog civilizace, od konzumu a technokracie, je návratem do lůna matky Země a k základním zdrojům zdravého způsobu života. Má společné teoretické kořeny s organickou architekturou F.L.Wrighta a hlouběji s antroposofií R. Steinera konce 19. století a s romantickým návratem k přírodě J.W. Goetha konce 18. století. U nás je možno za 1. teoretika architektury „návratu k přírodě“ považovat Ladislava Žáka, který na výzvu Karla Teige píše v letech 1939-41 knihu „Obytná krajina“ (vyšla 1947). Žákův plán zbourat pražská kamenná nábřeží a nahradit je přírodní pláží dodnes neztratil své poetické kouzlo. Současným zastáncem důsledné, nejen techno- ale též humanitní ekologie řešící kulturní, sociální a psychické důsledky civilizačního tlaku, je Angličan Christopher Day, autor knihy „Duch a místo“ (2002, česky 2004), která je manifestem eko-architektury 21. století.


Bývalí hi-tech architekti dávají dnes svůj um dílem do blobů a dílem do zelené architektury. Je to například Jan Kaplický a jeho stavba domu ve Walesu (1994). Tato hi-tech „zemljanka“ je návratem inženýra k přírodě a bezprostřednímu prožívání krajiny a volného prostoru. Nádherným příkladem architektury navazující na místní kulturu a technologii je dřevěná knihovna Jean-Marie Tjibaou Cultural Center na Nové Kaledonii  (1998) od autora pařížského Centre Pompidou - Renzo Piano.


V Čechách je eko-architektura dnes ještě vázána technickým pohledem na věc, upřednostňujícím úspory energie před skutečnou úlevou a osvobozujícím návratem k přírodě. Není možno přehlédnout dvě velmi známé a zdařilé realizace, obě oceněné Grand Prix Obce architektů. Je to „dům v slaměném kožichu“ u Mladé Boleslavy od ateliéru SEA Architekti (2003) a Sluňákov – centrum ekologických aktivit města Olomouce, který je vstupní bránou do mezinárodně významného mokřadu CHKO Litovelské Pomoraví, navrženého ateliérem Projektil architekti (2005) jako terénní vlna vybavená solárními kolektory a rekuperací vzduchu.

 

Zemi zdar!

 
Kaplický

Dům ve Walesu, Jan Kaplický, 1994
Piano

Jean-Marie Tjibaou Cultural Center, Nouméa, Nová Kaledonie, Renzo Piano 1998
SuskeMladá Boleslav, dům v kožichu, Petr Suske, SEA Architekt, 2003
Projektil

Sluňákov – centrum ekologických aktivit města Olomouce, PROJEKTIL ARCHITEKTI, 2005

 

 

 

 


 

 

 


 


 



 

 



 

http://stavba.tvujdum.cz/udata/images/images_old/images_clanky/v_3792_4.jpg

http://www.linternaute.com/savoir/grands-chantiers/06/diaporama/architecte/renzo-piano/1.shtml

http://www.ateliersea.com/slamcz.htm

www.slunakov.cz. www.projektil.cz

 

 


 


 



 

 

14. minimalismus

4.11. 2007

 

Minimalismus je jako nirvána. Ve smyslu  prvotního významu tohoto slova, tj. vyhasnutí ohně, zničení žádosti, nenávisti a zaslepení. Cesta do nestvořeného. Není v něm vznikání. Není zanikání. Nejsou v něm proměny existujícího.


Minimalisté hovoří holými větami. Prosté jednoduché tvary minimalistických budov vycházejí ze základních geometrických těles, zejména z kvádru. Jsou to ekonomické stavby dávající na odiv strukturu betonu a bílou zeď. S minimem prostředků se dosahuje maximálního účinku. Jsou to monumenty moderního bezčasí, tiché kontemplace a ezoterismu.


Za otce minimalismu je považován německý architekt Ludwig Mies van der Rohe, který ve 30. letech formuloval heslo „méně je více“ a zredukoval svoji architekturu na “kost a kůži“. V Brně je od něj dochována krásná reprezentativní vila Tugendhat z r. 1930. Minimalismus, nejpurističtější odnož moderní architektury, nabyl největší síly po roce 1989, kdy se prosadil jako reakce na překombinované postmoderní a dekonstruktivní kreace 80. let.

 

Nehledě na to, že se minimalismem zaštiťují mnohé triviální stavby současného stavebnictví, které narušují naši krajinu a se kterými se setkáváme na každém kroku, jsou k nalezení i stavby, zejména pietní, sakrální a muzejní, které jsou skutečným pohlazením po duši. Patří mezi ně např. památník holocaustu v Berlíně, jehož autorem je Američan Peter (David) Eisenman, který v samotném centru Berlína na 2 hektarech vybudoval sžíravou vzpomínku na dobu, kdy se smrt stala průmyslovým odvětvím.

 

Mistrem spirituality a archetypální abstraktní zkratky je Švýcar Peter Zumthor, který letos dokončil stavbu Polní kaple bratra Mikuláše u městečka Mechernich-Wachendorf. Je to prostý betonový tubus na pětiúhelníkovém půdorysu zevnitř vymalovaný dýmem a sazemi ze zapáleného dřevěného šalování.

 

U nás v roce 1998 dokončil Emil Přikryl, profesor architektury na pražské Akademii výtvarných umění, přeměnu bývalého pivovaru na výjimečně lapidární stánek Galerie Benedikta Rejta v Lounech, věnované českému současnému umění. Druhým nepřehlédnutelným dílem minimalistického spirituálního vytržení ze shonu civilizace je klášter trapistů (2004)  Nový Dvůr v Dobré Vodě v západních Čechách u města Toužim, jehož autorem je Angličan John Pawson, dříve známý i módními butiky Calvin Klein v New Yorku.

 Eisenman

Holocaust-Mahnmal - pomník všem v Evropě zavražděným Židům, Berlín,

Peter (David) Eisenman, 2005Zumthor

Polní kaple bratra Mikuláše - Bruder-Klaus-Feldkapelle, Mechernich-Wachendorf, Peter Zumthor, 2005-2007Přikryl

Galerie Benedikta Rejta, Louny, Emil Přikryl, 1998Pawson

Klášter trapistů,  Nový Dvůr, Dobrá Voda u Toužimi, John Pawson, 2004

 


 


 


 




 


 

 


 



http://www.reflex.cz/Clanek20699.html

http://www.novydvur.cz/cz/photos/021.html

www.holocaust-mahnmal.de

http://static.flickr.com/40/105682589_8412c100bd_b.jpg

http://thomasmayerarchive.de/categories.php?cat_id=1325&l=english&page=2

http://www.bruderklaus.com/?id=585&pid=17


 


 




 


 



 

15. revitalizace měst a krajiny


18.11.2007


Na závěr našeho 15-ti dílného seriálu jsem si ponechal revitalizaci měst a krajiny. Narozdíl od většiny „ismů“ totiž neklade důraz na sebestřednost vlastního výrazu, ale na souznění s místem, s jeho géniem loci a hledí na jeho skutečnou obyvatelnost. Pro „revitalismus“ jsou charakteristické  tradiční materiály, vlídné měřítko. Důraz je kladen na návrat městotvorných prvků jako jsou ulice a náměstí, bloková zástavba s obytnými dvory a městskými parky. Revitalisté ctí kostely, radnice, muzea, knihovny, univerzity, ale také kašny, pomníky a lavičky. Aplikovaná revitalizace vyžaduje pomalý organický růst a regulaci hladiny zastavění, prosazuje obnovu brownfields (mrtvých území opuštěných fabrik) a hledá jak nejkvalitněji vyřešit pohodlí hromadné dopravy a přesunout automobilovou dopravu pod zem či na okruh za město.


Obrázkový slabikář revitalizace „Architektura – volba nebo osud“ napsal v roce 1997 Lucemburčan Léon Krier (Academia, 2001). Krier představoval v 70. a 80. letech nejkonzervativnější křídlo postmodernismu a spolu s řadou názorově spřízněných kolegů včetně prince z Walesu, bojuje proti modernistickému dělení města na výrobní, obytné a památkové zóny. Stmelením všech jeho funkcí do jednoho organického celku od základu předefinoval minulé chápání města, znovu objevil jeho skrytý smysl a tak jej zachránil před faktickým kolapsem a kašovitým rozlitím do volné krajiny. Jeho teorie je součástí souboru doporučení Evropské unie. Principy revitalizace byly použity při rekonstrukci známých londýnských doků i při obnově centra Berlína.


U nás je vzácnou bílou vránou revitalizace rekonstrukce a dostavba Paláce Langhans ve Vodičkově ulici č. 37 v Praze (2002) od Ladislava Lábuse. Záslužná je i stavba tunelu spojujícího Horní a Dolní Jelení příkop u Pražského Hradu podél potoka Brusnice od Josefa Pleskota (2002). Současně citlivý a hrdý zásah do krajiny je turistická 23 m vysoká kamenná rozhledna Brdo-Chřiby od Svatopluka Sládečka (2004). Drahokamem a „esencí tradice“ je svépomocná stavba kaple Panny Marie Královny, kterou Ladislav Kuba „zachránil situaci“ na návsi v Jestřebí u Brtnice (1998). Budiž sladkou tečkou našeho seriálu.


Na aktuální téma revitalizace města chystáme s redakcí Bydlení Lidových novin nový seriál. V době rušení funkcí Hlavních architektů s odstupem let vychází na povrch zásadní trhliny v rozhodnutích městských zastupitelů, kteří dobře nechápou městské souvislosti.

 




 

„Prostor má moc a udržuje ducha“,

neboť  „z toho, čím by prostor chtěl být,

se architektovi může zjevit to, co mu není známé“


 

 Louis I. Kahn, 1964


 



 

 
Kuba

kaple Panny Marie Královny, Jestřebí u Brtnice, Ladislav Kuba, 1998
Lábus

rekonstrukce a dostavba Paláce Langhans, Vodičkova č. 37, Praha 1, Ladislav Lábus, 2002
Pleskot

pěší tunel spojující Jelení příkop u Pražského Hradu, Josef Pleskot, 2002

Sládeček

turistická rozhledna Brdo-Chřiby, Svatopluk Sládeček, 2004

 


 


 



 

 

 


 


 



 

 

 


 


 



 

 

 


 


 



 

http://www.prostor-ad.cz/svacha/exampl/kuba.htm

http://www.dialog.stred.org/pic/dialog/2005/cerven/labus_11_big.jpg

http://www.e-architekt.cz/obrazky2005/01/_5182_grandprix2005/n-30-1.jpg

05.07.2009 11:21:02
hubertxy
ISSN 1804-929X
Vlastní vyhledávání
Časopis kultury a oddechu
web Tomáše Vícha
Psychotronika a druidismus
Portál o architektuře
Veřejnost, odbornost, komunikace
Umění žít s uměním
Aktuálně ze světa výtvarného umění
Kalendář astronomických snímků dne
Portál italské Mezinárodní Společnosti Biourbanismu - ISB
Poezie
Soukromá škola dramatické tvorby a Metody Jacques Lecoq (Francie)
The California Institute of Earth Art and Architecture
Aktuálně o designu
Anotace různorodé naučné literatury
Architektura země Dogonů
Biotecture, Michael Reynolds
Stránky hledačů poznání
web Igora Chauna
Hanas living factory
Johana Hájková - perokresby
Klub se věnuje ochraně památek  v Praze od r. 1900
web o.s. Za krásnou Olomouc
iniciativa za veřejnou diskusi
deník
literární server
cyklistika, cykloturistika, cestování na kole
Občanské sdružení
Mapa pražských kauz
Zaměřeno na magistrát!
Nový zdroj informací
časopis
blogy na Respektu
Ukrajinský kulturně politický měsíčník s českou mutací
web Stanislava Vašiny
Literární almanach on-line
občanské sdružení
Hmyzáci a jiné šperky z polymeru
TOPlist
free counters
t.vich@seznam.cz, stanislav.vasina@gmail.com
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one