logonove2-001.jpg

BAŤA A CORBUSIER SI POVÍDAJÍ

BAŤA A CORBUSIER SI POVÍDAJÍ - obrázek

BAŤA A CORBUSIER SI POVÍDAJÍ - obrázek

 

 

Nedávno byl známý francouzský moderní architekt Corbusier ve Zlíně návštěvou a hostem u chefa závodů J. A. Bati. Bylo tu mnoho zajímavého hovořeno. Rozhovor jednoho večera - velmi otevřeně Baťou započatý - se zde pokoušíme zachytit.

 


"Jak, prosím vás, pane Corbusier, vy, architekti, nám radíte a děláte nízké místnosti, a podívejte se, tady je taky taková malá výška, tady ta místnost má jen tři metry. Ale věřte mi, že je mně pod ní někdy těsno. Víte, rozpoznal jsem, že dokud jsem pravidelně fysicky v továrně pracoval a hodně se pohyboval, tak mně ta malá výška doma ani nepřišla, ale teď, co se tak nepohybuji a jsem jen samá kancelář, mám nějak zapotřebí daleko větší výšky. Čím méně se pohybuji, tím víc. A vlastně, když se přepočítá, co člověk potřebuje vzduchu, pořádné vydechnutí a vdychnutí je půl druhého litru, za minutu šedesátkrát, či ne? no tak tedy dvacetkrát, to máte třicet litrů, za několik hodin je to několik kubíků, to je nějakého vzduchu zapotřebí!"
 


"Ale k tomu, pane Baťo, nemusí být veliká místnost, stačí i malá, jen když se v ní vzduch stále vyměňuje. Postavil jsem nedávno dům, který nemá vůbec žádná okna, jen pevné skleněné stěny, neotvírací. Bydlí v něm lidé a vzduch se jen do všech místností dodává, ovšem uměle vyčištěný a přihřátý. Lidé nejdříve tvrdili, že se tam dusí, ale když pak byla venku slota, vichřice s prachem a zima a déšť, jsou docela spokojeni, mají za každého počasí stejný, ideální vzduch. Je dokonalejší než ten, který dostáváme okny z ulic ať v Paříži, v Praze nebo jinde."

 

"Ale dejte mně svatý pokoj s umělým vzduchem! Není nad přírodní!"

 

"A což voda, pane Baťo? Copak pijeme v městech nějakou přírodní vodu? Ta je přece také umělá!"

 

"No, s vodou máme ve Zlíně potíže, dala nám práci, aby byla k čemu."

 

"Tak vidíte! Vy, pane Baťo, přece tolik věříte na stroje, všecko jimi chcete udělat! O, právě strojem jde udělat vzduch dokonalejší, než je v přírodě. Dá se podle potřeby vlhčit nebo zbavovat vlhkosti, ozonisovat, ba i myslím na to, že by se vzduchu měla dávat příchuť."

 

"Hm, to máte vlastně pravdu, my taky myslíme na to, že v našich továrních místnostech musíme udělat nějak příjemnější ovzduší a budeme ho možná navoňovat. Víte, vlastně pozorujeme, jak vzduch, i když je zbaven již prachu, čpí-li něčím trvale - to víte, kůže, laky, lepidlo zmenšuje pracovní chuť. Radio máme už všude v továrně zavedeno, chceme monotonnost, jednotvárnost vzduchu alespoň v některých pracovnách něčím naplnit a pak snad ještě, aby vzduch měl lepší chuť."

 

"Ano, pane Baťo, vzduchu umělou cestou jde dát docela zvláštní charakter, třeba hor, lesa nebo moře; bude se vám doma tak dobře dýchat, jako byste tam skutečně byl."

 

"To bych mohl věru potřebovat, tam já se beztoho nedostanu. Tak možná máme oba pravdu, já s tím přírodním vzduchem a vy s tím umělým."

 

"Ale to nejsme ani ještě u konce, ve francouzské severní Africe už se bude dělat i umělé počasí. Není k tomu zapotřebí nic než nějakou věží nebo vysokým rourovodem spojit kontrasty ovzduší při zemi a vysoko nad ní, kde se tvoří oblaka."

 

"Ale když už tak všecko předěláváte, co budete dělat se světlem? Vy jste - říkali mně architekti - proti lustrům? Co říkáte tady tomu rozptýlenému světlu, jak mně to tady doma ten architekt udělal? Když myslíte, že to není dobře, co se má tedy s tou elektrikou dělat?"

 

"To je právě. to, co ještě nevím. Tento problém nemám ještě rozřešen. Že elektrické světlo je, to, pane Baťo, ještě neznamená, že s ním umíme svítit. My máme v Paříži velký výzkumný ústav pro elektrické světlo, posílají nám spousty učených tabulek, ale já jsem ještě neměl na to čas a říkám, že elektrickému světlu ještě nerozumím, co s ním. Ale rozhodně lustry jsou omyl. Lustry totiž nesvítí, pocit světla máme jen tím, jsou-li tu předměty, na nichž se světlo odráží. A tu začíná problém prostoru a barev. Kdyby byly stěny černé, vůbec bychom neviděli, i při největších lampách. Co však dnes je jisto, je to, že by mělo být víc pamatováno na slunce, celé město by mělo být jen podle něho organisováno. I ve Zlíně byste měli stavět tak, abyste slunce co nejvíce využili."

 

"Ale vždyť my tady ubytováváme a chceme ubytovat všecky naše lidi v rodinných domcích! Myslíme, že tam budou mít nejen nejvíce slunce a vzduchu, ale také prostoru kolem sebe. A lidé jsou tam spokojeni. Jsou v továrně tak moc vedle sebe a tak kolektivně, že myslíme, že by měli být doma co možno individuálně a podle rodin isolováni. Vy ale ovšem rodinné domky neuznáváte?"

 

"Nejsem nepřítel rodinných domků, ale jsem přesvědčen, že se jimi spotřebuje příliš mnoho půdy. Vy stavíte svoje domky tak četně vedle sebe, že mezi nimi nezbude místo na nic než na trávu, trochu keřů a nějaký ten strom. Ale budete muset obyvatelům dát hned zde místa pro pohyb, pro hry, pro sport. Zkracujete pracovní dobu! Můj Bože, co mají lidé s tím časem dělat? Musíte jim to dát co nejblíž, aby nemuseli za zábavou daleko chodit, aby se nemusili na tu zeleň jen dívat!"


  .
"Právě, že pracovní doba je kratší a bude kratší, chceme, aby se pracující člověk měl doma co nejlépe."

 

"Vaše rodinné domky, to je pěkný systém, ale budete muset myslet na to, dát lidi i do větších domů, nebo i velkých domů, abyste nejen ušetřili místo, ale abyste je zbavili všech těch prací, které žádá rodinný dům. To není maličkost, co má taková hospodyně na starosti. Nejen vnitřek, ale i vnějšek domu! Kdežto velký dům umožní mnoho méně příjemných prací vykonat kolektivně a odborně pro všechny. Musíte myslit, že proti muži, který bude pracovat již jen ne osm, ale snad šest hodin denně, bude revoluce žen, které nebudou chtít pracovat osm až deset hodin denně!"

 

"Ale vždyť jste sám říkal, že lidé nebudou mít co dělat, že se bude muset pro ně něco vymýšlet a nějak je zaměstnat. Ubereme-li jim domácí práci - já bych pro to byl, ale co s tím časem potom?"

 

"Ano, kolektivní soužití, a především město, to je, pane Baťo, hora problémů. Už jsem se o tom tolik namyslel, rozkládal jsem to na prvky a složky, zase jsem to skládal vedle sebe, nad sebe, hledal příčiny, následky, souvislosti a vztahy biologické, fysikální, hmotné, pohybové, sociální, psychické, začal jsem to psát, je toho pořád víc, už je toho dvaačtyřicet kapitol, mnoho set stránek a pořád tomu není konec. Je toho mnoho, z čeho a proč město roste. Je tu opravdu mnoho problémů, a závažných!"

 

"My ale ve Zlíně řešíme takové problémy docela jednoduše. My jednoduše stavíme a stavíme. A když se ukáže, že tomu něco chybí, nebo že si něco překáží, že to není dobře - zboříme to! Problémy nemáme! Nemáme totiž na ně čas."

 


Tento článek byl otištěn v revue "Přítomnost" č. 19, roč. XII. a pro jeho aktuálnost a výbornou reportáž zařazujeme jej do našeho časopisu.
Red.

 

Styl, časopis pro architekturu, stavbu měst a umělecký průmysl,  ročník XIV. 1934 – 1935, str.154

 

 

 

 

01.08.2009 20:48:41
hubertxy
ISSN 1804-929X
Vlastní vyhledávání
Časopis kultury a oddechu
web Tomáše Vícha
Psychotronika a druidismus
Portál o architektuře
Veřejnost, odbornost, komunikace
Umění žít s uměním
Aktuálně ze světa výtvarného umění
Kalendář astronomických snímků dne
Portál italské Mezinárodní Společnosti Biourbanismu - ISB
Poezie
Soukromá škola dramatické tvorby a Metody Jacques Lecoq (Francie)
The California Institute of Earth Art and Architecture
Aktuálně o designu
Anotace různorodé naučné literatury
Architektura země Dogonů
Biotecture, Michael Reynolds
Stránky hledačů poznání
web Igora Chauna
Hanas living factory
Johana Hájková - perokresby
Klub se věnuje ochraně památek  v Praze od r. 1900
web o.s. Za krásnou Olomouc
iniciativa za veřejnou diskusi
deník
literární server
cyklistika, cykloturistika, cestování na kole
Občanské sdružení
Mapa pražských kauz
Zaměřeno na magistrát!
Nový zdroj informací
časopis
blogy na Respektu
Ukrajinský kulturně politický měsíčník s českou mutací
web Stanislava Vašiny
Literární almanach on-line
občanské sdružení
Hmyzáci a jiné šperky z polymeru
TOPlist
free counters
t.vich@seznam.cz, stanislav.vasina@gmail.com
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one